13 C 70/2021-174 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se domáhal zřízení nezbytné cesty formou služebnosti, na základě kterého měla být zřízena služebnost spočívající v právu cesty pro každého vlastníka pozemku [parcelní číslo] zapsaného na LV [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], a to v rozsahu vymezeném geometrickým plánem. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tvrzením, že nemá jinou možnost přístupu ke své garáži a která je součástí pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], než přes pozemek žalovaného. Žalobce odkazuje zejména na závěry znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce], ze kterého vyplývá, že vlastník stavby garáže na pozemku [parcelní číslo] nemá jinou možnost přístupu k této garáži než přes služebný pozemek. 2. Okresní soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 30. června 2022. Tímto rozsudkem soud zřídil služebnost cesty, tak jak navrhoval žalobce s tím, že uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému částku 51 780 Kč. K odvolání obou účastníků Krajský soud v Hradci Králové svým usnesením ze dne 31. ledna 2023 rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou zrušil a uložil Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou zabývat se otázkou, zda přístup k pozemku [parcelní číslo] přes pozemek [parcelní číslo] v [obec] není přístupem přirozenější jim ve smyslu § 1033 občanského zákoníku. Dále pak a krajský soud uložil pro případ, že by soud dospěl k závěru, že je přístup přes pozemek [parcelní číslo] na pozemek [číslo] příhodnější, zabývat se otázkou, zdali lze přiznat úplatu v opakujících se dávkách. 3. Žalobce následně navrhl vyhovění žalobě s tím, že by úplata za užívání věcného břemene jména měla být stanovena jednorázovou částkou, a to ve výši 34 080 Kč, tak jak určil znalec [celé jméno znalce] ve svém posudku. 4. Žalovaný opětovně navrhoval zamítnutí žaloby s argumentací, že pro přístup k pozemku [parcelní číslo] je možné používat také pozemek [parcelní číslo] v [obec]. Dále uváděl, že není dán žádný oprávněný důvod pro zřízení věcného břemene za situace, kdy žalovaný nabízí uzavření nájemní smlouvy. Dále žalobci žalovaný vytýká jeho liknavost při řešení otázky přístupové cesty k pozemku [číslo] v [obec], který podle názoru žalovaného měl jako advokát vědět, že spor o přístupovou cestu může nastat a přesto se k této problematice nevěnoval. Žalovaný obsáhle rozebírá otázku nezájmu žalobce uzavřít nájemní smlouvou se žalovaným s tím, že pro žalovaného je absolutně nepřijatelné strpět věcné břemeno za situace, kdy je možné celý spor vyřešit jiným způsobem. Žalovaný také dovozuje, že nedostatek přístupu k pozemku žalobce byl způsoben hrubou nedbalostí žalobce, neboť žalobce pozemek zakoupil bez možnosti přístupové cesty a dále celou situaci neřešil. Žalovaný také připomněl, že soud má vycházet při stanovení náhrady za svého uvážení vzít v potaz specifika projednávané věci s tím, že by bylo více vhodné určit plnění žalobce ve splátkách, neboť zmíněná cesta bude vyžadovat trvalou údržbu a náklady, které se budou opakovat. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí z [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] má soud za prokázané, že žalovaný je vlastníkem pozemkové parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. 6. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] má soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem pozemkové parcely [číslo] v [katastrální uzemí]. 7. Z prohlášení účastníků a z obsahu ze spisu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou sp. zn. [spisová značka] má soud za prokázané, že žalovaný využívá pozemkovou parcelu [číslo] v [katastrální uzemí] za účelem příjezdu na pozemkovou parcelu [číslo] v [katastrální uzemí]. 8. Z protokolu ze dne 18. dubna 1977 má soud za prokázané, že v rámci jednání o povolení stavby a zřízení garáže z bývalé pekárny na pozemku číslo katastrální [č. pozemku] v [obec] tehdejší vlastník pozemku [číslo pozemku] souhlasil s tím, že část této parcely bude sloužit jako příjezdová cesta ke garáži. 9. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] má soud za prokázané, že stávající služebnost zatěžující pozemek [parcelní číslo] nevyhovuje z důvodu nedostatku pojízdné plochy čtyřstopým vozidlům pro jízdu od veřejné komunikace ke garáži na pozemku [parcelní číslo]. Na pozemku [parcelní číslo] jsou provedeny stavební úpravy bránící průjezdu vozidel. Znalec také uvedl, že na pozemku [parcelní číslo] nelze technickými a stavebními úpravami dosáhnout technicky přípustné účelové komunikace. Znalec také uvedl, že zatížení pozemku [parcelní číslo] je nezbytné. Plocha nutná k zajištění služebnosti činí 125 m². Hodnotu věcného břemene znalec stanovil ve výši 34 080 Kč. Hodnota služebnosti celé již vybudované cesty byla stanovena na částku 51 790 Kč. 10. Ze znaleckého posudku z oboru geodézie kartografie vypracovaného [celé jméno znalce], pak byl stanoven nezbytný rozsah věcného břemene. 11. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 12. Žalovaný je vlastníkem pozemkové parcely [číslo] v [katastrální uzemí]. Pozemková parcela [číslo] v [katastrální uzemí], jejíž součástí je i stavba garáže, je ve vlastnictví žalobce. Žalobci svědčí právo věcného břemene chůze a jízdy po pozemku parc. [číslo] v katastrálním území v [obec], který sousedí, jak s pozemkovou parc. [číslo] tak s pozemkovou parc. [číslo]. 13. Soud i nadále zaujímá názor, že pozemková parc. [číslo] neumožňuje, a to ani po provedených technických a stavebních úpravách, zřízení technicky přípustné účelové komunikace. Šířka tohoto pozemku je pouze 2,82 m a nedostačuje ke zřízení účelové komunikace se zajištěním jízdy a chůze. Zatížení pozemku [parcelní číslo] služebností cesty je nezbytné. Plocha nutná k zajištění služebnosti činí 125 m². Stavební úpravy jsou nutné v hodnotě 1 503,40 Kč a spočívají odstranění dvou metrů zábradlí a zhotovení zpevněné plochy. Hodnota věcného břemene činí 34 080 Kč. Nezbytný rozsah služebnosti byl stanoven znaleckým posudkem [celé jméno znalce]. Poloha komunikace k jejich charakter vyžaduje údržbu zasaženého pozemku [č. pozemku], zejména pak v zimních měsících s tím, že údržbu vyžaduje také brána, která zabraňuje vjezdu na pozemek [č. pozemku]. 14. Soud na základě pokynu Krajského soudu, řešil otázku, zdali je příhodnější přístup k pozemku [číslo] ve vlastnictví žalobce přes pozemkovou parcelu [číslo] v [obec] než po pozemkové parc. [číslo] v [obec]. Žalovaný učinil na jednání dne 14. 3. 2023 za nespornou skutečnost, že přístup k p.p. [číslo] po pozemkové parc. [číslo] v [katastrální uzemí] je přístupem příhodnějším oproti přístupu přes pozemkovou parcelu č [parcelní číslo]. Tímto prohlášením žalovaný jen potvrdil zjevný fakt deklarovaný již v čl. 13 odůvodnění původního rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, tedy že přístup přes pozemkovou parcelu [parcelní číslo] není vhodný, či lépe řečeno takřka nemožný. Tato otázka již tedy není nadále spornou. 15. Podle § 1029 z.č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty. 16. Podle § 1030 odst. 1) z.č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu. 17. Podle § 1276 z.č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly. Osoba, které přísluší služebnost cesty, přispívá poměrně k udržování cesty včetně lávek a mostů. Vlastník služebného pozemku přispívá, jen když tato zařízení užívá. 18. Žaloba je důvodná. 19. Soud z provedeného dokazování zjistil, když vycházel zejména ze závěrů znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce], že zřízení služebnosti cesty po pozemku [parcelní číslo] je nezbytné. Zároveň soud učinil závěr, že jediná možná cesta k pozemku [parcelní číslo] a garáži na tomto pozemku může vést právě po pozemku [parcelní číslo]. Proto rozhodl tak, že služebnost cesty v rozsahu, který byl stanoven znaleckým posudkem [celé jméno znalce], zřídil. 20. Soud uzavírá, že pozemek [parcelní číslo], ani garáž na tomto pozemku postavenou nelze řádně užívat proto, že není spojená s veřejnou cestou. Soud povolil nezbytnou cestu k pozemku [parcelní číslo] v co nejmenším rozsahu tak, jak byla vytyčena znalcem [titul] [celé jméno znalce] a následně znalcem [titul] [celé jméno znalce]. 21. Soud nemá námitky, které uplatnil žalovaný proti zřízení služebnosti, za důvodné. 22. Namítá-li žalovaný, že pozemek [parcelní číslo] a pozemek [parcelní číslo] spolu nesousedí, pak tato skutečnost je pro zřízení s