3 C 72/2023-29 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce podal dne 6. 1. 2023 žalobu ve věci výše rubrikované. Tvrdil, že uzavřel se žalovaným kupní smlouvu. Žalovaný si objednal 4 x upevňovací a montážní zboží, převzal je (18. 9. 2020 a 30. 9. 2020 osobně s potvrzením na dodacím listu, 6. 10. 2020 a 17. 12. 2020 prostřednictvím České pošty), ale nezaplatil dohodnutou kupní cenu, ačkoliv k tomu byl vyzván. 2. Zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 45b) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů a ve věcech uvedených v § 118b nejméně třicet dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. (ust. § 153b občanského soudního řádu) 3. Žalovaný byl řádně předvolán k prvnímu jednání s dostatečným předstihem na přípravu. V předvolání byl poučen o následcích neomluvené nepřítomnosti při prvním jednání. Předvolání mu bylo zasláno do datové schránky, dodáno 25. 4. 2023. Desetidenní lhůta od uložení zásilky tak uplynula 5. 5. 2023. Tento den je třeba považovat za den doručení předvolání žalovanému. Žaloba byla doručena žalovanému spolu s předvoláním. Žalobce při soudním jednání navrhl rozhodnutí kontumačním rozsudkem. Byly tak splněny podmínky pro rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání. Proto soud neprovedl dokazování a považuje skutková tvrzení žalobce za nesporná. V posuzovaném případě se jedná o závazkový právní vztah založený kupní smlouvou ve smyslu ust. § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost, když za dodané zboží nezaplatil dohodnutou kupní cenu. Podle ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku má věřitel, (jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu), právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení. Žalobce se dále domáhal, aby bylo žalovanému uloženo uhradit žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávek dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jež žalobci vznikly mj. také v souvislosti se snahou žalobce o mimosoudní vyřešení věci, tedy zejména náklady na hovorné a na dojezd k žalovanému za účelem sjednání splátkového kalendáře, zasílání upomínek apod. Žalobce se domáhal zaplacení těchto nákladů toliko v minimální výši – tedy částky 4x 1200 Kč. Takové právo mu náleží ve smyslu ust. § 3 tohoto nařízení vlády (Jde-li o závazkový vztah mezi podnikateli nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč) Soud tedy vyhověl žalobě. 4. Žalobce uspěl ve sporu, a má tak právo na náhradu nákladů řízení podle ustanovení § 142 občanského soudního řádu. Podle ust. § 142 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Právním předpisem upravujícím výši náhrady nákladů je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 6 odst. 1 advokátního tarifu se výše mimosmluvní odměny stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. Podle ust. § 7 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty: do 500 Kč 300 Kč, přes 500 Kč do 1000 Kč 500 Kč, přes 1000 Kč do 5000 Kč 1000 Kč, přes 5000 Kč do 10 000 Kč 1500 Kč, přes 10 000 Kč do 200 000 Kč 1500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 Kč, přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč. 9100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10 000 Kč, o které hodnota převyšuje 200 000 Kč, přes 10 000 000 Kč. 48300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 000 Kč. Není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva a jejich příslušenství v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i závazku. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok. (ust. § 8 advokátního tarifu) Advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie. Nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby. (ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu) 5. Za tarifní hodnotu soud považuje 58351,88 Kč. Zástupce žalobce provedl účelně 4 úkony právní služby – převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku, podání žaloby a účast při jednání soudu. Za jeden úkon právní služby činí odměna 3460 Kč. Podle ust. § 13 advokátního tarifu činí paušální náhrada hotových výloh vždy 300 Kč za 1 úkon právní služby, za 4 úkony tedy 1 200 Kč. Dále zástupci žalobce náleží náhrada cestovních nákladů za cestu z [obec] do [obec] a zpět, v prokázané výši 22288 Kč a náhrada času, který její zástupce promeškal při cestě – 800 Kč za 8 půlhodin – a dále náhrada 21 % daně z přidané hodnoty, kterou je povinen zaplatit z odměny a náhrad. Dále žalobci náleží i náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 2335 Kč Celkem 24270,94 Kč. 6. Povinnost uloženou rozsudkem je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu). Soudu nejsou známy důvody pro určení jiné lhůty k plnění. 7. Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu. (ust. § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). 8. Soud zvážil, zdali snad v tomto případu nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 150 občanského soudního řádu. Nenalezl takové důvody.