7 C 32/2023-43 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal po žalované svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 2. 11. 2022, zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tím, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovanou 16. 7. 2019 smlouvu o zápůjčce č. 54500 2772, na jejímž základě žalované poskytl 12 000 Kč a žalovaná se zavázala mu tuto částku vrátit ve 24 měsíčních splátkách po 1 125 Kč Poslední splátka byla stanovena 16. 7. 2021. Žalovaná se zároveň zavázala v uvedených splátkách zaplatit i poplatek ve výši 14 994 Kč, který tvořil součet kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 955 Kč se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 29 % p. a., odměna za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 776 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 167 Kč. Žalovaná však splátky ze zápůjčky řádně a včas nehradila a poslední příslušná splátka byla z její strany uhrazena 7. 9. 2020 Celkem žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobce 6.300 Kč a k 15. 1. 2021 činila dlužná jistina 10 041,59 Kč a dlužný poplatek 9 467,01 Kč. Následně byla celá tato pohledávka za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022 (viz čl. 9) postoupeno na žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem. Ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky za žalovanou 29 837,13 Kč bez příslušenství, a žalobce tak po žalované požaduje zaplacení 19 508,60 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 10 041,59 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 9 467,01 Kč, z kapitalizovaných úroků ve výši 1 585,46 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 102,27 Kč, 29% úroků z dlužné jistiny ve výši 10 041,59 Kč jdoucích od 29. 1. 2022 do zaplacení a 8,25 % zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny ve výši 10 041,59 Kč jdoucích od 29. 1. 2022 do zaplacení. Právní předchůdce žalobce při poskytování zápůjčky žalované posoudil její schopnost splácet zápůjčku (spotřebitelský úvěr), a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalované, které si ověřil oproti dokladům vyžádaných od žalované, jako např. pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední tři měsíce, předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní smlouvy, což žalobce doložil zákaznickou kartou žalované v žádosti o spotřebitelský úvěr (viz čl. 14). Protože se žalovaná k jednání, ke kterému byla řádně předvolána, nedostavila a včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti č. 545002772, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 16. 7. 2019 (čl. 19), soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu, na základě které jí byla poskytnuta zápůjčka ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se přitom zavázala, že uvedenou zápůjčku splatí spolu s tzv. poplatkem ve výši 14.994 Kč (celkem tedy 26 994 Kč) v 24ti měsíčních splátkách po 1 125 Kč a poslední splátka měla činit 1 119 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a z její přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek vyplývá, že společnost [právnická osoba] jakožto postupitel převedla na žalobce coby postupníka pohledávky za žalovanou z výše uvedeného titulu. Postoupení pohledávek pak bylo žalované oznámeno přípisem postupitele a žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník), platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 pak lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Dle § 2394 bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úrok při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla platně uzavřena smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. občanského zákoníku, která vyhovovala i požadavkům občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a následujících a požadavkům zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Věřitel z této smlouvy svým povinnostem dostál, když dle ujednání poskytl žalované dohodnutou částku ve výši 12 000 Kč. Naopak žalovaná své smluvní povinnosti z těchto závazků porušila, neboť řádně a včas nesplatila všechny sjednané splátky. A protože v řízení bylo prokázáno, že následně byla celá předmětná pohledávka za žalovanou dle § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobce, uložil nyní soud žalované povinnost zaplatit dlužnou částku k rukám žalobce. Dle § 1880 občanského zákoníku přitom platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník (zde žalobce) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky a zákonné úroky z prodlení, neboť ověřil, že na žádané úroky má žalobce právo vyplývající přímo ze smlouvy o zápůjčce a na úroky z prodlení pak vznikl původnímu věřiteli a posléze žalobci nárok dle § 1970 občanského zákoníku. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši stanovenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, proto mu soud v souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. přiznal náklady řízení v částce 2 252 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 800 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (3x 300 Kč a 3x 100 Kč) dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ve výši 252 Kč.