7 C 369/2022-86 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal po žalovaném svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 15. 9. 2022, zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu nezaplacení úvěru, který žalobce žalovanému poskytl na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 10. 9. 2020 ve výši 99 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr čerpat jednorázově do 18. 9. 2020 a jistinu úvěru splatit nejpozději do 25. 8. 2025 spolu se smluvními úroky z vyčerpané jistiny úvěru. Doba trvání úvěru byla stanovena na 60 měsíců s výpůjční úrokovou sazbou v pohyblivé výši odpovídající součtu RS žalobce v CZK a pevné odchylky ve výši 11,5% ročně z jistiny úvěru, přičemž výše měsíční splátky byla stanovena na 2 205 Kč. Žalovaný částku úvěru vyčerpal 10. 9. 2020, ale při jejím splácení se dostal do prodlení, čímž se dopustil porušení smlouvy a v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami došlo k zesplatnění celé úvěrové pohledávky a žalobce 20. 4. 2022 (viz čl. 14) zaslal žalovanému dopis - výzvu k okamžitému splacení dluhu, kde stanovil lhůtu pro zaplacení celé úvěrové pohledávky do 8.6.2022, ale žalovaný dlužnou částku neuhradil. Celková výše žalované pohledávky odpovídá částce 99 951,86 Kč, která sestává z nesplacené části jistiny úvěru ve výši 96 662,86 Kč a úvěrových poplatků ve výši 3 289 Kč. Dále žalobce po žalovaném uplatňuje kapitalizovaný výpůjční úrok z dlužné nesplacené jistiny úvěru, kdy poslední splátku žalovaný uhradil 22.12.2021 a žalobce výpůjční úrok kapitalizoval ode dne následujícího po dni poslední úhrady, tedy ode dne 23. 12. 2021 do dne vydání historického výpisu, tj. do 24. 6. 2022 a kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení z dlužné nesplacené jistiny úvěru. Žalovanému byla dne 26. 7. 2022 (viz čl. 13) zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění ve lhůtě do 2. 8. 2022. Žalobce úvěruschopnost žalovaného posuzoval na základě vyhodnocení informací získaných od žalovaného, z bankovních, nebankovních a ostatních registrů a databází a příjmu a výdajů žalovaného, které zjistil nahlédnutím do jeho výpisu z běžného účtu a pojištění úvěru. Protože se žalovaný k jednání, ke kterému byl řádně předvolán, nedostavil a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky řízení dne 10. 9. 2020 pod registračním č. 99027095838 bylo zjištěno, že žalobce žalovanému poskytl bezúčelový úvěr ve výši 99 000 Kč se splatností do 25. 8. 2025 s měsíční splátkami po 2 205 Kč. Celková splatná částka měla činit 133 330,90 Kč a cena pojištění činila 99 Kč měsíčně. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2359 a násl. občanského zákoníku, která vyhovovala i požadavkům občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a následujících a požadavkům zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Věřitel z této smlouvy svým povinnostem dostál, když dle ujednání poskytl žalovanému dohodnutou částku. Naopak žalovaný své smluvní povinnosti z těchto závazků porušil, neboť řádně a včas jistinu z úvěru a poplatek za úvěr nesplatil, a proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky a zákonné úroky z prodlení, neboť ověřil, že na žádané úroky má žalobce právo vyplývající přímo ze smlouvy o úvěru a na úroky z prodlení pak vznikl původnímu věřiteli a posléze žalobci nárok dle § 1970 občanského zákoníku. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši stanovenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, proto mu soud v souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. přiznal náklady řízení v částce 41 766 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 3 999 Kč, odměny advokáta za pět úkonů právní služby a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (5x 5 100 Kč a 5x 300 Kč) dle vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady cestovného osobním automobilem zn. Hyundai AC Combi z Brna do Rychnova nad Kněžnou a zpět dne 6. 4. 2023 a 24. 7. 2023 za 2 713 Kč (cestovné dne 24. 7. 2023 je počítáno z ½, neboť se právní zástupce žalobce ještě týž den účastnil jednání ve věci, vedené u zdejšího soudu sp. zn. 7 C 22/2023), náhrady za ztrátu času na cestě za 15 půlhodin po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% ve výši 6 554 Kč.