10 C 129/2024-52 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení celkové částky 56 668,20 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný jakožto zaměstnanec žalobkyně dne 21. 5. 2022 způsobil žalobkyni škodu tím, že žalovanému odskočil při jízdě s vozíkem a přiřazenými vozíky poslední vozík, čímž došlo k poškození stojícího vozidla Superb. Škoda byla vyčíslena částkou 12 147,81 Kč. Žalovaný svůj dluh uznal co do důvodu i výše a zavázal se způsobenou škodu uhradit formou splátek dle splátkového kalendáře. Hned první splátku splatnou dne 15. 12. 2022 ale neuhradil, což dle ujednání stran vedlo k okamžitému zesplatnění dluhu. Ani poté však žalovaný nic nezaplatil. Dále žalovaný způsobil žalobkyni škodu tím, že žalobkyni značně poškodil tablet, který mu byl svěřen k výkonu práce, a který již nebylo možné zprovoznit. I tento dluh, coby náhradu škody vyčíslenou částkou 38 469,39 Kč, žalovaný výslovně co do důvodu i výše uznal. V dohodě se dluh zavázal uhradit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 6 412 Kč splatných vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje 15. 1. 2023, a to pod ztrátou výhody splátek. Již první splátku však nezaplatil, což vedlo k okamžitému zesplatnění celého dluhu. Ani později žádnou úhradu neprovedl. A konečně dne 29. 11. 2022 bylo na žádost žalobkyně provedeno u žalovaného toxikologické vyšetření na přítomnost omamných a psychotropních látek v krvi žalovaného. Za toto vyšetření žalobkyně uhradila částku 6 051 Kč. Ke dni 19. 12. 2022 byl se žalovaným ukončen pracovní poměr. Téhož dne žalovaný dluh ve výši 6 051 Kč co do důvodu i výše uznal a zavázal se jej uhradit nejpozději do 31. 12. 2022. Ani tento dluh ve lhůtě splatnosti či později neuhradil. Proto se po něm žalobkyně domáhala úhrady všech těchto částek a nadto po něm žádala i úhradu zákonných úroků z prodlení jdoucích z jednotlivých dlužných částek, přičemž z částek 12 147,81 Kč a 38 469,39 Kč tyto úroky z prodlení požadovala od 3. 1. 2024 do zaplacení, z částky 6 051 Kč jej pak žádala od 1. 1. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Dne 3. 9. 2024 byla soudu doručena elektronicky nepodepsaná emailová zpráva, kterou bylo jménem žalovaného zasláno potvrzení o zaplacení částky 56 668,20 Kč dne 2. 9. 2024. K soudnímu jednání se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl včas a řádně předvolán, aniž z důležitého důvodu požádal o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen o.s.ř.).3. Ještě před prvním jednáním ve věci pak vzala žalobkyně svou žalobu co do částky 56 668,20 Kč zpět s tím, že potvrdila úhradu této částky dne 2. 9. 2024. Nadále však setrvala na žalobě ohledně úroků z prodlení s tím, že požadovala i náhradu nákladů řízení, kterou žádala v částce 15 625,40 Kč. Řízení poté bylo částečně v rozsahu zpětvzetí žaloby zastaveno. Nadále tak bylo pokračováno v řízení pouze pro příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení, a to z částky 12 147,81 Kč od 3. 1. 2024 do zaplacení, tedy do 2. 9. 2024, z částky 38 469,39 Kč od 3. 1. 2024 do zaplacení, tedy do 2. 9. 2024 a z částky 6 051 Kč od 1. 1. 2023 do zaplacení, tedy do 2. 9. 2024. Žalobkyně tyto úroky z prodlení vyčíslila částkami 1 192,90 Kč, 3 777,64 Kč a 1 516,89 Kč.4. Z protokolu o škodě způsobené zaměstnancem vytvořeného dne 24. 5. 2022 plyne, že dne 21. 5. 2022 v lokaci , název, v čase 16:24 hod. vznikla žalobkyni škoda na výrobku tím, že žalovanému při jízdě s MV LTX 70 a přiřazenými SQ vozíky, při průjezdu prostorem , název, , došlo k odskočení posledního vozíku a jeho nárazu do stojícího vozu Superb, VIN: , VIN kód, , čímž došlo k poškození PP dveří a PZ dveří. Škoda byla oceněna částkami Dveře přední levé v laku 6 250,98 Kč, Dveře přední pravé Lim v Lak 5 896,83 Kč. Z písemného uznání dluhu k náhradě škody a dohody o způsobu jeho úhrady podepsané žalovaným dne 4. 10. 2022 plyne, že žalovaný uznal co do důvodu vzniku a výše dluh vůči žalobkyni v částce 12 147,81 Kč s tím, že dluh vznikl z titulu odpovědnosti zaměstnance za škodu, která vznikla jeho zaviněném dne 21. 5. 2022. Žalovaný se současně zavázal dluh uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 2 025 Kč, vždy nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje prosincem roku 2022 až do úplného uhrazení. Bylo sjednáno, že prodlení s úhradou splátky má za následek ztrátu výhody splátek a okamžitou splatnost zbývající dlužné částky. Pro případ ukončení pracovního poměru bylo sjednáno, že žalovaný je povinen uhradit zbývající část dluhu jednorázově, a to nejpozději do 30 dnů od ukončení pracovního poměru.5. Z protokolu o škodě způsobené zaměstnancem ze dne 8. 12. 2022 plyne, že žalovaný poškodil žalobkyni výrobní zařízen. Dne 10. 9. 2022 při předávání směny nebyl nalezen tablet. Po pátrání byl nalezen u žalovaného, ale poškozen, operační systém již nešlo zprovoznit, bylo nutné objednání nového z důvodu potřeby výroby. Škoda byla oceněna částkou 38 469,39 Kč. Z uznání dluhu k náhradě škody a dohody o způsobu jeho úhrady ze dne 19. 12. 2022 plyne, že žalovaný co do důvodu i výše uznal dluh vůči žalobkyni v částce 38 469,39 Kč vzniklý z titulu odpovědnosti zaměstnance za škodu, která vznikla jeho zaviněním dne 10. 9. 2022. Vzhledem ke skutečnosti, že dne 19. 12. 2022 pracovní poměr žalovaného k žalobkyni končil, zavázal se žalovaný uhradit dluh dle této dohody, a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 6 412 Kč vždy nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce, až do úplného zaplacení celé dlužné částky počínaje měsícem lednem 2023. Bylo sjednáno, že prodlení s úhradou splátky má za následek ztrátu výhody splátek a okamžitou splatnost zbývající dlužné částky.6. Z faktury č. 32223883 vystavené dne 12. 12. 2022 plyne, že Fakultní nemocnice , adresa, účtovala žalobkyni částku 6 051 Kč, a to za toxikologické laboratorní vyšetření ve vztahu k osobě žalovaného. Z uznání dluhu k náhradě škody a dohody o způsobu jeho úhrady ze dne 19. 12. 2022 plyne, že žalovaný uznal co do důvodu a výše 6 051 Kč svůj dluh vůči žalobkyni, který vznikl z titulu odpovědnosti zaměstnance za škodu, která vznikla jeho zaviněním dne 29. 11. 2022. Žalovaný se zavázal dluh uhradit jednorázově nejpozději do 31. 12. 2022.7. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní upomínán k úhradě dlužných částek s příslušenstvím, jak plyne z výzvy ze dne 20. 12. 2023. Žalovanému byla poskytnuta dodatečná lhůta k úhradě dlužné částky do 2. 1. 2024. Výzva byla žalovanému zaslána doporučeným způsobem, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího archu.8. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný coby zaměstnanec žalobkyně způsobil žalobkyni opakovaně škodu, jež byla vyčíslena částkami 12 147,81 Kč, 38 469,39 Kč a 6 051 Kč, což žalovaný vždy písemně co do důvodu i výše uznal a zavázal se tyto částky žalobkyni uhradit. Následně ale nic z toho ve lhůtách splatnosti nezaplatil. Před podáním žaloby byl žalobkyni zvláště vyzván k úhradě dlužných částek s příslušenstvím. Úhradu všech uvedených částek žalovaný provedl až po podání žaloby v této věci, a to dne 2. 9. 2024.9. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, v platném znění, dále jen občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.11. Podle § 1723 odst. 2 občanského zákoníku ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností.12. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba ve znění částečného zpětvzetí je důvodná. Žalovaný ve všech uvedených případech uznal své dluhy vůči žalobkyni ve smyslu § 2053 občanského zákoníku, který se použije, neboť zákoník práce zvláštní úpravu uznání dluhu neobsahuje, a proto má soud za to, že tyto dluhy vůči žalobkyni ke dni uznání v uznané výši trvaly. Žalovaný ničím tuto právní domněnku nevyvracel, naopak sám po podání žaloby dlužné částky plně uhradil. Tím, že žalovaný uvedené peněžité dluhy nezaplatil ve lhůtě splatnosti, ocitl se s nimi v prodlení, a proto žalobkyni vznikl dle citovaného § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1723 odst. 2 občanského zákoníku nárok na úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek ve výši určené dle právních předpisů, tedy dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. Žalobkyně přitom úroky z prodlení u částek 12 147,81 Kč a 38 469,39 Kč žádala až ode dne následujíc