10 C 139/2024-51 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 20 442,88 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacení úvěru poskytnutého žalované. Tvrdil, že se žalovanou uzavřel dne 27. 9. 2022 smlouvu o úvěru č. 1209043815. Na základě této smlouvy poskytl žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala tuto částku žalobci vrátit, zaplatit mu i sjednané úroky při sazbě 18,64 % ročně, poplatky, jakož i poplatek za pojištění, a to vše formou 24 pravidelných měsíčních splátek po 1 629 Kč. První splátka byla splatná dne 2. 11. 2022, další dle splátkového kalendáře. Žalovaná celkem uhradila žalobci částku 19 219 Kč, další platby neprovedla. Proto žalobce ke dni 7. 12. 2023 celý úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k okamžitému splacení celé dlužné částky. Žalovaná však ani poté nic nezaplatila. Nadále tak dluží na neuhrazené jistině částku 18 310,88 Kč, na poplatcích za pojištění částku 532 Kč, na nákladech na vymáhání částku 600 Kč a na smluvních pokutách částku 1 000 Kč. Nadto žalobce požadoval po žalované smluvní úrok, jež za období od 8. 12. 2023 do dne 11. 3. 2024 kapitalizoval částkou 1 788,46 Kč a dále jej požadoval ve výši 15 % ročně z částky 18 310,88 Kč od 12. 3. 2024 do zaplacení, a také po žalované žádal úhradu zákonného úroku z prodlení, jež byl rovněž částečně, za období od 22. 12. 2023 do 11. 3. 2024 kapitalizován částkou 669,54 Kč, a dále jej žalobce žádal ve výši 15 % ročně z částky 20 442,88 Kč od 12. 3. 2024 do zaplacení.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, nedostavila se ani k jednání soudu, ke kterému byla včas a řádně předvolána, aniž by z důležitého důvodu požádala o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen o.s.ř.).3. Z písemného znění smlouvy o úvěru č. 1209043815 ze dne 27. 9. 2022 soud zjistil, že žalovaná uzavřela se žalobcem smlouvu, ve které se žalobce zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč jakožto bezúčelový úvěr. Žalovaná se zavázala tuto částku žalobci vrátit, zaplatit úrok při sazbě 18,64 % ročně. Úhradu se zavázal provést formou 24 pravidelných měsíčních splátek po 1 629 Kč. Současně bylo mezi účastníky sjednáno přistoupení žalované k pojištění schopnosti splácet, tzv. Balíček pojištění , název, , a to za poplatek 133 Kč měsíčně. Pro případ opoždění s úhradou splátky bylo sjednáno oprávnění žalobce účtovat žalované účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, a to ve výši 300 Kč měsíčně, smluvní pokutu ve výši 500 Kč, úrok z prodlení a také možnost zesplatnit celý úvěr, bude-li žalovaná dlužit 2 a více splátek nebo 1 splátku po dobu delší než 3 měsíce. Smlouva byla za žalovanou podepsána číselným kódem. Nedílnou součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky žalobce.4. Ve smlouvě a v potvrzení o provedení ověření bonity klienta bylo shodně uvedeno, že příjem ze zaměstnání žalované činí 15 700 Kč měsíčně, žalovaná je rozvedená, žije ve vlastním bytě / domě, nemá děti, příjem ostatních členů domácnosti činí 28 000 Kč. Dle výpisu žalobce byla žalovaná prověřována v registrech SOLUS, NRKI, CEE, ISIR a dalších, výdaje byly stanoveny ve výši 20 001 Kč. Z úvěrové zprávy vyplývá, že žalovaná má 4 existující splátkové závazky, zbývající celková dlužná částka činí 3 164 870 Kč, přičemž celková výše měsíční splátky činí 15 351 Kč. Konkrétně dne 29. 11. 2021 žalovaná uzavřela hypotéční úvěr, dne 14. 1. 2022 úvěr na částku 150 000 Kč, téhož dne úvěr na částku 160 000 Kč, dne 21. 4. 2022 úvěr na částku 28 000 Kč. U žádného z úvěrů nebyly neuhrazené splátky po splatnosti.5. Z opisu výpisu proplacení smlouvy plyne, že částka 30 000 Kč byla žalované vyplacena dne 29. 9. 2022. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě č. 1209043815 plyne, že žalovaná vyčerpala celou částku 30 000 Kč dne 29. 9. 2022, od října 2022 do listopadu 2023 splátky hradila, avšak nepravidelně, uhradila 11 splátek. Celkem zaplatila žalobci částku 19 219 Kč, jež byla žalobcem rozúčtována na jistinu úvěru, úroky, poplatky a úroky z prodlení, náklady na vymáhání a smluvní sankce. Ke dni 7. 12. 2023 došlo k zesplatnění úvěru.6. Z písemné výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 7. 12. 2023 vyplývá, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě celého úvěru, přičemž výše požadované částky činila 21 367,16 Kč.7. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem znovu zvláště vyzvána k úhradě žalované částky i s příslušenstvím s tím, že byla výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Výzva byla žalované zaslána doporučeným způsobem, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího archu.8. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Mezi žalobcem a žalovanou byla dne 27. 9. 2022 uzavřena úvěrová smlouva, na základě které žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobce zkoumal úvěruschopnost žalované, měl k dispozici údaje poskytnuté žalovanou, jakož i údaje zjištěné z registrů včetně úvěrové zprávy. Bylo zjištěno, že žalovaná měla v době žádosti o předmětný úvěr 4 existující závazky, přičemž v součtu měsíční splátky činily 15 351 Kč, příjem žalované byl ve výši 15 700 Kč. Žalovaná byla rozvedená, neměla vyživovací povinnosti. Další příjem členů domácnosti činil 28 000 Kč, avšak nebyl nijak dále specifikován či ověřován. Žalovaná sjednané splátky úvěru splácela nepravidelně, uhradila 11 splátek ze 24 splátek, ke dni 7. 12. 2023 byl úvěr pro kvalifikované prodlení s úhradou splátek zesplatněn. Žalovaná celkem zaplatila žalobci částku 19 219 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě žalované částky i s příslušenstvím s tím, že byla upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.11. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobcem a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen o. z. Uzavřená smlouva je neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před uzavřením smlouvy nedošlo k řádnému zkoumání úvěruschopnosti žalované, resp. k posouzení úvěruschopnosti žalované. Soud považuje postup žalobce ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované za ryze formální, přičemž tento přístup vedl u žalované spíše ke vzniku dluhové pasti, nikoliv k zodpovědnému úvěrování, což je smyslem a účelem dotčených ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Zejména dosavadní úvěrové zatížení a výdaje žalované nebyly dostatečně zkoumány, resp. posouzeny, skutečné výdaje nebyly zjišťovány, ve smlouvě ani jinde uvedeny nebyly. Současně nebylo dostatečně zohledněno dosavadní úvěrové zatížení žalované, kdy měsíční splátka z dosavadních úvěrových produktů dosahovala částky 15 351 Kč, což je v podstatě celý příjem žalované deklarovaný ve výši 15 700 Kč. Byť bylo zjištěno, že žalovaná nemá žádné neuhrazené splátky po splatnosti a další příjmy domácnosti činí 28 000 Kč, přesto se jeví jako nemožné, aby žalovaná byla schopna hradit splátky jakéhokoliv dalšího úvěru. Proto soud posoudil smlouvu jako neplatnou. Žalované tak vznikla povinnost pouze vrátit částku odpovídající poskytnuté jistině spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že žalované byla na jistině úvěru poskytnuta částka 30 000 Kč a žalovaná již uhradila celkem částku 19 219 Kč, zbývá jí na jistině úvěru vrátit částku 10 781 Kč. Proto soud uložil žalované povinnost tuto částku žalobci zaplatit. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 z 20. 4. 2022 je v případě aplikace § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovena nová splatnost ohledně vrácení poskytnuté jistiny, která se odvíjí od možností spotřebitele, zde žalované. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokazovala své možnosti k vrácení jistiny úvěru. A protože tak neučinila, soud uzavřel, že jí nic nebrání a je schopna vrátit dlužnou jistinu ve lhůtě odpovídající procesně stanovené obecné pariční lhůtě, tedy do tří dnů od právní moci rozsudku. Jde tedy o nově soudem stanovenou splatnost přiznané částky, přičemž nárok na příslušenství v podobě úroků z prodlení by žalobci vznikl až poté, co by žalovaná v této lhůtě splatnosti uvedenou částku nezaplatila. V podrobnostech soud odkazuje za uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. Ve zbývající části byla žaloba s ohledem na neplatnost smlouvy jako nedůvodná zamítnuta.12. O náhradě nákladů řízení rozhodo