10 C 235/2024-50 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 41 900 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Tvrdil, že jeho právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , jednala se žalovaným o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Uzavření vlastní smlouvy žalobce nemůže prokázat. Avšak právní předchůdkyně žalobce poskytla žalovanému celkem částku 41 900 Kč, a to bankovním převodem na účet žalovaného. Žalovaný tyto finanční prostředky nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla následně smluvně postoupena na žalobce. Žalobce vyzval žalovaného k vrácení této částky tzv. předžalobní výzvou ze dne 22. 10. 2023. Jelikož ani poté žalovaný nic neuhradil, požadoval po něm žalobce i úrok z prodlení v zákonné výši jdoucí ze žalované částky od 2. 11. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Účastníci se ani nedostavili k soudnímu jednání (žalovaný bez omluvy, žalobce s omluvou), aniž by z důležitého důvodu kdokoliv z nich požádal o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Z potvrzení o provedené platbě ze dnů 31. 5. 2022 plyne vyplacení částky 5 000 Kč, z 9. 6. 2022 plyne vyplacení částky 5 000 Kč, z 14. 6. 2022 plyne vyplacení částky 5 000 Kč, z 11. 7. 2022 plyne vyplacení částky 10 000 Kč, z 12. 7. 2022 plyne vyplacení částky 3 500 Kč, z 8. 8. 2022 plyne vyplacení částky 5 000 Kč, z 9. 8. 2022 plyne vyplacení částky 2 000 Kč, z 10. 8. 2022 plyne vyplacení částky 2 000 Kč, z 11. 8. 2022 plyne vyplacení částky 2 000 Kč, z 12. 8. 2022 plyne vyplacení částky 1 900 Kč, z 16. 8. 2022 plyne vyplacení částky 500 Kč. Ze zprávy příslušné banky soud ověřil, že společnost , právnická osoba, postupně vyplatila na účet žalovaného celkem částku 41 900 Kč jednotlivými částkami v datech, jak je výše uvedeno. Vlastnictví účtu žalovaným bylo touto zprávou rovněž potvrzeno. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky bylo dále zjištěno, že pohledávka za žalovaným na zaplacení uvedených částek byla následně postoupena ze společnosti , právnická osoba, na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem zvláště vyzván k úhradě žalované částky s příslušenstvím s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Přípis ze dne 22. 10. 2023 byl žalovanému odeslán doporučeným způsobem téhož dne.5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.7. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobce poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši žalované částky, aniž by pro to svědčil nějaký právní titul. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 41 900 Kč, které je žalovaný povinen ve smyslu § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník), vydat. Proto mu soud uložil povinnost právě částku 41 900 Kč zaplatit, a to žalobci, neboť v řízení bylo rovněž prokázáno, že právě na žalobce pohledávka za žalovaným smluvně dle § 1879 a násl. občanského zákoníku přešla. A protože dle § 1880 občanského zákoníku dále platí, že s postupovanou pohledávkou nabývá postupník i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění, vyhověl soud žalobě i části požadující po žalovaném úrok z prodlení, neboť žalovaný se se svým peněžitým dluhem ocitl v prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1723 odst. 2 občanského zákoníku. Soud přitom přezkoumal, že žalobou požadovaný úrok z prodlení nepřesahuje úrok určený za dobu dle § 573 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), neboť žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a proto mu soud přiznal plné právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 676 Kč, dále z odměny a náhrady hotových výdajů advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, (dále jen a. t.), za tři úkony právní služby ve výši 3 x 500 Kč včetně náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 5 a. t. ve výši 3 x 100 Kč a z 21 % DPH z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Celkem náhrada nákladů řízení žalobce činí 3 854 Kč, a proto soud uložil žalovanému povinnost tuto částku na náhradě nákladů řízení žalobci zaplatit, a to k rukám právního zástupce žalobce (dle § 149 odst. 1 o.s.ř.).9. Pro úplnost k tomu soud dodává, že bylo namístě při určení výše náhrady nákladů řízení aplikovat § 14b a. t., neboť návrh na zahájení řízení byl žalobcem podán na ustáleném vzoru, jaký podává žalobce u soudu opakovaně ve věcech skutkově i právně obdobných, což je soudu známo z úřední činnosti. Rovněž byly naplněny i ostatní podmínky aplikace tohoto ustanovení, tedy že jde o peněžitý spor, jehož výše nepřesahuje 50 000 Kč a žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.