10 C 27/2024-67 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 29 280 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, uzavřela dne 25. 2. 2022 se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 1401238092. Na základě této smlouvy uvedená společnost poskytla žalované finanční prostředky ve výši 17 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i úrok ve výši 3 400 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč. Dále se zavázal uhradit i poplatek ve výši 420 Kč za doplňkovou službu životního pojištění. Úrok včetně všech poplatků byl označen jako „úhrada za služby“. Celkovou částku odpovídající jistině úvěru a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit formou 60 týdenních splátek po 517 Kč počínaje dnem 4. 3. 2022. Splatnost poslední splátky tak byla stanovena na 21. 4. 2023. Žalovaná ale splátky řádně a včas nehradila, celkem zaplatila dané společnosti pouze částku 1 740 Kč, jež byla částečně započtena na úhradu úroku a jednotlivých poplatků, a proto po 21. 4. 2023 nadále dlužila na jistině úvěru částku 17 000 Kč, na úroku 2 141,32 Kč, na poplatku za administrativní činnost 3 400 Kč, na poplatku za hotovostní inkaso splátek 6 346,68 Kč a na poplatku za životní pojištění částku 392 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou smluvně postoupena z původního věřitele na žalobkyni, a proto se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení všech výše uvedených částek v celkové výši 29 280 Kč, a nadto po ní požadovala i kapitalizovaný úrok ve výši 471,64 Kč vypočtený z dlužné jistiny úvěru při sazbě 24,36 % ročně ve shodné výši ze shodné částky i za dobu od 2. 6. 2023 do zaplacení. Také požadovala i úhradu zákonného úroku z prodlení, který požadovala opět z dlužné jistiny úvěru, tedy z částky 17 000 Kč, ve výši 15 % ročně od 22. 4. 2023 do zaplacení, přičemž jej ke dni postoupení pohledávky opět částečně kapitalizovala, a to částkou 290,42 Kč.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Nedostavila se ani k jednání soudu, ke kterému byla včas a řádně předvolána, aniž by z důležitého důvodu požádala o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen o.s.ř.).3. Ze Smlouvy nazvané „, název, “ č. 1401238092 ze dne 25. 2. 2022 a ze smluvních podmínek této smlouvy a zařazení zákazníka do pojistného programu soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, , smlouvu, ve které se tato společnost zavázala poskytnout žalované v hotovosti oproti podpisu smlouvy finanční prostředky ve výši 17 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i úrok ve výši 3 400 Kč, administrativní poplatek ve výši 3 400 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč, jakož i poplatek za pojištění , název, ve výši 420 Kč. „Celkovou částku k zaplacení“ ve výši 31 020 Kč měla přitom uhradit formou 60 pravidelných týdenních splátek po 517 Kč.4. Z karty zákazníka /žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žalovaná požádala o úvěr ve výši 20 000 Kč. V žádosti neuvedla nic ke svému rodinnému stavu ani ke vzdělání, pouze uvedla, že na adrese výběru žije od března 2019 jako nájemník, avšak ověření zde zaškrtnuto nebylo, u stavu domácnosti na adrese výběru zaškrtla slovo partnerka a počet nezaopatřených dětí 1. Ke svému příjmu uvedla, že jde o hlavní pracovní poměr u zaměstnavatele , právnická osoba, , kde má pracovní poměr na dobu určitou do konce srpna 2022. Dále je zde zaškrtnuto, že zaměstnání ověřeno nebylo. Zápůjčky či úvěry u téže či jiné společnosti popřela. Jako čistý příjem uvedla částku 14 106 Kč, výdaje na bydlení uvedla 1/3 z 12 000 Kč, tedy 4 000 Kč, osobní výdaje uvedla částkou 5 000 Kč, vyživovací povinnost proškrtla. Jako dokumenty k ověření finanční situace žadatele zde byly zaškrtnuty výplatní pásky bez další specifikace, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Dále v žádosti bylo uvedeno, že jsou proti ní vedeny exekuce v počtu 7 a že je jí to strháváno z platu. K výzvě soudu byla dále doložena pracovní smlouva žalované, uzavřená na dobu určitou do 31. 8. 2022, výše sjednané mzdy zde není uvedena, neboť měla být přílohou smlouvy, jež přiložena nebyla. Na kopii obrazovky mobilního telefonu bez další specifikace je uvedena částka 13 269 Kč s označením výplata, odesílatel , právnická osoba, , info 8. 12. 2021, na dalších pak částky 1 540 Kč ze dne 9. 12. 2021 a 770 Kč ze dne 10. 1. 2022 jako ostatní pravidelné příjmy, odesílatel , právnická osoba, , , právnická osoba, , v prvém případě za říjen až listopad 2021, v druhém za prosinec 2021. Z dalších fotografií obrazovky mobilního telefonu plyne částka 10 136 Kč jakožto výplata přijatá dne 10. 1. 2022, částka 1 862 Kč jakožto nemocenská dávka přijatá dne 14. 1. 2022, částka 14 691 Kč jakožto výplata přijatá dne 9. 2. 2022. Rovněž byla doložena smlouva o nájmu, kde jako osoby žijící s nájemcem v domácnosti byla označena žalovaná a její nezletilé dítě, výše sjednaného nájemného činila 9 950 Kč měsíčně, výše záloh na energie pak 2 000 Kč měsíčně.5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, jak plyne ze znění této smlouvy, seznamu postupovaných pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 6. 2023. Ke dni postoupení odpovídala výše dlužné částky částce 34 480 Kč.6. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě žalované částky s příslušenstvím výzvou ze dne 29. 9. 2023 s tím, že byla upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.7. Podle § 2390 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.8. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.11. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z., jakožto smlouvy, na kterou dopadá i úprava daná zákonem o spotřebitelském úvěru. Uzavřená smlouva je však neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před uzavřením smlouvy nedošlo k řádnému zkoumání úvěruschopnosti žalované, resp. vyhodnocení zjištěných údajů. Přístup žalobce ke zkoumání úvěruschopnosti u žalované soud posuzuje pouze jako formální a vedoucí spíše ke vzniku dluhové pasti, nikoliv k zodpovědnému úvěrování, což je smyslem a účelem dotčených ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Před sjednáním smlouvy o zápůjčce žalovaná uvedla a doložila, že žije v nájemním bydlení, má vyživovací povinnost k jednomu dítěti, splácí 7 exekucí a její doložený příjem ze zaměstnání činí necelých 14 000 Kč. Dále doložené přídavky na dítě soud neposuzoval jako příjmy žalované, neboť nejsou určeny žalované, ale jejímu dítěti, a jejich pobírání spíše dokládá zhoršenou finanční situaci žalované a její rodiny. Z těchto údajů má soud za to, že nebylo v možnostech žalované splácet jakékoliv další závazky. Posoudil tedy uzavřenou smlouvu jako neplatnou, a proto ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vznikla žalované povinnost pouze vrátit částku odpovídající poskytnuté jistině spotřebitelského úvěru. Vzhledem k tomu, že žalované byla na jistině úvěru poskytnuta částka 17 000 Kč a žalovaná již uhradila celkem částku 1 740 Kč, zbývá jí na jistině úvěru vrátit částku 15 260 Kč. Proto jí soud uložil povinnost tuto částku zaplatit, a to žalobkyni, neboť v řízení bylo prokázáno, že právě na ni pohledávka za žalovanou smluvně ve smyslu § 1879 a násl. občanského zákoníku přešla. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 z 20. 4. 2022 je v případě aplikace § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovena nová splatnost ohledně vrácení poskytnuté jistiny, která se odvíjí od možností spotřebitele, zde žalované. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokazovala své možnosti k vrácení jistiny úvěru. A protože tak neučinila, soud uzavřel, že jí nic nebrání a je schopna vrátit dlužnou jistinu ve lhůtě odpovídající procesně stanovené obecné pariční lhůtě, tedy do tří dnů od právní moci rozsudku. Jde tedy o nově soudem stanovenou splatnost přiznané částky, přičemž nárok na přísluše