10 C 5/2024-97 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 61 681,36 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacení úvěru poskytnutého žalovanému. Tvrdil, že na základě smlouvy o hotovostním úvěru „, název úvěru, “ č. GNN091151887 ze dne 20. 7. 2017 poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 142 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal tuto částku žalobci vrátit a zaplatit mu i úrok ve výši 7,90 % ročně z dosud nesplacené části čerpané jistiny. Současně se žalovaný ve smlouvě zavázal hradit i poplatky ve výši dle aktuálního sazebníku žalobce. Uvedené měl žalovaný splatit formou 84 měsíčních splátek po 2 561,17 Kč splatných vždy k 11. dni v měsíci. Žalovaný ale posléze přestal splátky hradit, a proto žalobce využil svého dalšího smluvního oprávnění a od smlouvy odstoupil, čímž se stal ke dni 12. 10. 2022 splatným celý zbývající dluh. Na jistině přitom žalovaný dlužil částku 61 681,36 Kč, na neuhrazeném úroku z jednotlivých anutiních splátek po splatnosti 4 549,83 Kč, na úroku zvýšeného o sazbu úroku z prodlení z jednotlivých splátek jistiny po splatnosti za období ke dni 18. 9. 2023 pak 10 312,39 Kč. Nadto žalobce požadoval úrok ve výši 7,90 % ročně z částky 61 681,36 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení rovněž z částky 61 681,36 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení.2. K dotazu soudu žalobce doplnil, že před poskytnutím úvěru byla náležitě přezkoumána úvěruschopnost žalovaného, kdy jím udávané příjmy 22 000 Kč byly ověřeny z účtu, který pro žalovaného žalobce vedl, a z něhož vyplynula výše měsíčního příjmu 20 307,33 Kč. Výdaje uvedl žalovaný ve výši 4 000 Kč, životní výdaje pak byly ověřeny s pomocí interního ekonomického modelu a byly stanoveny na částku 3 410 Kč. Dosavadní splátkové zatížení žalovaného bylo zjištěno ve výši 3 385,83 Kč. Žalobce provedl lustraci dotazem do CCB/CBCB. Dále uvedl, že jako věřitel žalobce provádí i kontroly v interním blacklistu, registru neplatných a odcizených dokladů, centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, jejich provedení však doloženo nebylo. Dále žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soud ČR 33 Cdo 1819/2023 ze dne 27. 9. 2023, dle kterého nelze smlouvu považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele, musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (resp. že mu úvěr neměl být poskytnut).3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, nedostavil se ani k jednání soudu, ke kterému byl včas a řádně předvolán, aniž by z důležitého důvodu požádal o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen o.s.ř.).4. Z žádosti o poskytnutí hotovostního úvěru , název úvěru, – předschválená nabídka ze dne 20. 7. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný požádal žalobce o úvěr ve výši 142 000 Kč s úrokovou sazbou 7,9 % ročně a s pojištěním schopnosti splácet ve variantě A. V žádosti uvedl, že nemá vyživovací povinnost k žádné osobě, je svobodný, jeho čistý měsíční příjem činí 22 000 Kč. Jiné údaje zde neuvedl.5. Z písemného znění smlouvy o spotřebitelském úvěru č. GNN091151887/2017 ze dne 20. 7. 2017 soud zjistil, že žalobce uzavřel se žalovaným pod obchodním názvem „, název, “ smlouvu, ve které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 142 000 Kč jakožto neúčelový spotřebitelský úvěr, a to připsáním na účet žalovaného , název, vedený u žalobce, a žalovaný se zavázal tuto částku žalobci vrátit nejpozději do 11. 8. 2024, a to formou 84 měsíčních anuitních splátek, splatných vždy k 11 dni každého kalendářního měsíce. Výše splátky činila 2 561,17 Kč v případě sjednaného pojištění, 2 350,04 Kč bez tohoto pojištění. Tyto splátky v sobě zahrnovaly jak splátku příslušné části jistiny, tak i úroků, případně i pojištění. Splátky měly probíhat formou automatického inkasa z účtu žalovaného. Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalovaný uhradí ve prospěch žalobce i poplatky a ceny dle sazebníku žalobce. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 7,90 % ročně. Dále bylo ve smlouvě sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s plněním peněžitých dluhů z úvěrového vztahu může žalobce mimo jiné vypovědět smlouvu a požadovat okamžité vrácení jistiny a splacení všech pohledávek z úvěru nebo jejich část. V podrobnostech bylo odkazováno na Podmínky žalobce pro poskytování hotovostních úvěrů mBank. Obdobné vyplývá i z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.6. Z žádosti o zřízení účtu a ze smlouvy o vedení účtu ze dne 23. 2. 2012 plyne, že žalobce na základě smlouvy zřídil a vedl pro žalovaného účet za sjednaných podmínek. Totéž prokazuje i potvrzení o zřízení účtu ze dne 23. 2. 2012. V souvislosti se smlouvou o účtu byla uzavřena mezi účastníky i smlouva o užívání platebních karet , název, . K tomu žalobce předložil i kopii dokladu totožnosti žalovaného a jeho prohlášení o daňovém rezidentství ze dne 23. 2. 2012, jakož i Všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů fyzických osob.7. Z interního výstupu žalobce ze dne 20. 7. 2017 plyne, že žalobce zjišťoval informace o žalovaném v , právnická osoba, , dále z interní databáze ověřil příjem žalovaného, který však zjistil nižší, než žalovaným udávaný, za poslední 3 měsíce činil 19 256 Kč, za 6 měsíců 20 307,33 Kč, a dále zjistil zatížení v podobě splátky 2 485,83 Kč a limit revolvingových úvěru 30 000 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný čerpal od žalobce úvěr dne 13. 4. 2017 ve výši 40 000 Kč, dne 11. 5. 2017 ve výši 160 000 Kč, poté došlo k předčasnému splacení úvěru z 13. 4. 2017. Předmětný úvěr čerpal žalovaný od žalobce dne 20. 7. 2017 ve výši 142 000 Kč, dále čerpal od žalobce úvěr dne 9. 8. 2017 ve výši 150 000 Kč, dne 28. 8. 2017 ve výši 150 000 Kč, dne 22. 9. 2017 uzavřel se žalobcem smlouvu o kreditní kartě s úvěrovým rámcem až do výše 89 000 Kč, dne 12. 12. 2017 uzavřel se žalobcem další smlouvu o kreditní kartě s úvěrovým rámcem do 80 000 Kč, dne 11. 1. 2019 uzavřel se žalobcem smlouvu o úvěru ve výši 35 000 Kč, dne 15. 1. 2021 smlouvu o úvěru ve výši 286 000 Kč a dne 9. 6. 2021 smlouvu o úvěru ve výši 65 600 Kč.8. Z výpisu historie úvěru GNN091151887 bylo zjištěno, že k otevření úvěru došlo dne 20. 7. 2017, kdy byla čerpána částka 142 000 Kč, následně docházelo k úhradám splátek úroků a jistiny a uhrazení pojistného, a to průběžné do března 2020 a poté dále od července 2020 do února 2022, dále byla splátka hrazena v dubnu a červenci 2022 s tím, že poplatek za pojištění byl hrazen i v období od dubna 2022 do prosince 2022. Celkem tak žalovaný žalobci uhradil částku 140 724,82 Kč.9. Z výzvy ze dne 12. 10. 2022 nazvané jako „poslední výzva k uhrazení dlužné částky / odstoupení od smlouvy“ plyne, že žalobce upozorňoval žalovaného, že ke dni vyhotovení výzvy dluží částku 6 950,97 Kč bez účtovaného poplatku ve výši 400 Kč. Žalovaný byl vyzván k neprodlené úhradě této částky do sedmi dnů od doručení výzvy, pokud nedojde k úhradě, měla být uvedená výzva považována i za odstoupení od smlouvy o mPůjčce s ohledem na to, že k datu vyhotovení výzvy byl žalovaný v prodlení se splácením již více než dvou splátek úvěru. V takovém případě požadoval žalobce vrácení dlužné částky společně s příslušenstvím.10. Z oznámení o právním zastoupení a výzvy k úhradě dluhu ze dne 21. 9. 2023 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce sdělil žalovanému, že převzal právní zastoupení žalobce. Odkázal na uzavření předmětné smlouvy o úvěru i na skutečnost, že ke dni 12. 10. 2022 byl celý úvěr prohlášen za okamžitě splatný. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu 86 049,28 Kč s příslušenstvím v dodatečné lhůtě. Pro případ neuhrazení celého dluhu byl žalovaný upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Přípis byl žalovanému zaslán doporučeným způsobem, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího archu.11. Jiné důkazy účastníci nenavrhovali, a to i přesto, že žalobce byl poučen dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, zejména jeho výdajové stránky a dalšího úvěrového zatížení.12. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému částku 142 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal tuto částku žalobci vrátit a zaplatit mu i sjednaný úrok a poplatky včetně pojištění. Úhradu měl žalovaný provést formou pravidelných měsíčních splátek. Postupně žalovaný takto uhradil žalobci částku 140 724,82 Kč. Následně žalovaný přestal splátky a pojištění hradit, a proto došlo k zesplatnění celé zbývající jistiny úvěru a příslušenství a žalobce se domáhal jejich úhrady. Současně ovšem nebylo prokázáno, že by před uzavřením smlouvy byla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Z provedených důkazů plyne, že v žalovaný měl v době žádosti o úvěr příjem okolo 20 000 Kč, již v předchozím období čerpal od žalobce 2 úvěry, z nich jeden splatil pouze získáním úvěru nov