13 C 282/2023-23 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 201 658,88 Kč s úrokem v částce 35 763,77 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 197 791,34 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 6 373,87 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 201 658,88 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení z titulu nesplacení úvěru poskytnutého na základě úvěrové smlouvy [číslo]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z úvěrové smlouvy [číslo] má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne 23. 12. 2022 se žalovaným úvěrovou smlouvu, ve které se zavázala opakovaně poskytovat žalovanému finanční prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce a žalovaný se zavázal aktuální dlužnou částku včetně úroku v sazbě 27,90 % ročně a včetně poplatků a odměn dle Sazebníku splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3,31 % z úvěrového rámce, tj. při úvěrovém rámci 40 000 Kč částkou 1 324 Kč. Dále bylo mezi smluvními stranami sjednáno i přistoupení žalovaného k balíčku pojištění [název pojištění], přičemž poplatek za toto pojištění se žalovaný zavázal hradit ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru. Pro případ prodlení se zaplacením splátky bylo ve smlouvě sjednáno oprávnění žalobkyně účtovat žalovanému účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání, smluvní pokutu ve výši 500 Kč, a úrok z prodlení dle zákonné úpravy. Nedílnou součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky – revolvingový úvěr, ze kterých vyplývá oprávnění žalobkyně zesplatnit úvěr v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou 2 a více splátek či jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. V případě zesplatnění přirůstá k dosud nesplacené jistině i nezaplacený úrok, na který žalobkyni vznikl nárok do doby zesplatnění, ode dne zesplatnění pak je žalovaný povinen hradit úrok až do chvíle vrácení vypůjčených peněz, tento úrok k jistině nepřirůstá. Nedílnou součástí smlouvy byl i Sazebník. Dále byly ke smlouvě přiloženy i informace o pojištění schopnosti splácet a o pojištění osobních věcí a zneužití karty včetně rámcové pojistné smlouvy č.[číslo]. Úvěrový rámec byl navýšen na částku 200 000 Kč. 5. Před uzavřením smlouvy o úvěru byla ověřena totožnost žalovaného i existence jeho bankovního účtu, jak plyne z kopií jeho dokladů a výpisu z účtu. Současně před uzavřením smlouvy o úvěru i před jednotlivými navýšeními úvěrového rámce byla přezkoumána úvěruschopnost žalovaného, jak plyne z úvěrových zpráv a zjištěných informací o příjmech a výdajích žalovaného a z popisu výpočtu limitu nejvyšší měsíční splátky. 6. Z výpisu čerpání splátek a úhrad ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný celkem vyčerpal částku 201 194 Kč. Počínaje květnem 2023 přestal zcela splátky hradit. Ke dni 18. 9. 2023 činil jeho dluh na jistině úvěru 197 791,34 Kč, na úroku 35 763,77 Kč, na nákladech na vymáhání 600 Kč, na pojištění 1 767 Kč, na smluvní pokutě 1 500 Kč a na úroku z prodlení 6 373,87 Kč. 7. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 19. 6. 2023 plyne, že žalobkyně pro prodlení žalovaného s úhradou závazků vyplývajících ze smlouvy [číslo] vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru čerpaného na základě této smlouvy. Dlužná částka činila 223 801,67 Kč. Přípis byl žalovaného odeslán doporučeným způsobem, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího archu. 8. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní znovu zvláště vyzván k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. 9. Skutečnosti vyplývající ze shora popsaných důkazů si vzájemně neodporují, a proto je soud vzal jako zjištěný skutkový stav. 10. Podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen občanský zákoník), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Soud má za to, že žaloba je důvodná. 14. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, která odpovídala i příslušným ustanovením tohoto zákona o smlouvách uzavíraných se spotřebitelem § 1810 a násl., jakož i ustanovením zákona č. 257/2016 Sb., v platném znění, o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně jakožto úvěrující své povinnosti z této smlouvy splnila, když žalovanému opakovaně poskytovala sjednané finanční prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce. Naopak žalovaný, coby úvěrovaný, svým povinnostem z této smlouvy nedostál, když přestal hradit sjednané splátky, jimiž měl uhradit jak aktuální dlužnou částku, tak sjednané úroky a poplatky, případně i sankce. Proto mohla žalobkyně v souladu se smlouvou a § 1931 občanského zákoníku požadovat vyrovnání celé pohledávky, neboli úvěr zesplatnit. Ani poté však žalovaný svůj dluh nevyrovnal. Nadále tak z uvedeného titulu dluží žalobkyni žalovanou částku, když soud ověřil, že jednotlivé složky této částky odpovídají smluvnímu ujednání stran a současně nepřekračují maximální výši určenou právními předpisy, zejména zákonem č. 257/2016 Sb., v platném znění. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celou žalovanou částku včetně sjednaného smluvního úroku, na který vznikl žalobkyni nárok dle smlouvy ve spojení s § 2395 občanského zákoníku ve výši dle smluvního ujednání a posléze dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. 15. A protože se žalovaný dostal s úhradou svého dluhu do prodlení, vzniklo žalobkyni rovněž právo domáhat se po něm úhrady úroků z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky z prodlení, když jejich výše dle zjištění soudu odpovídá také citovaným právním předpisům. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 36 804,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 067 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 201 658,88 Kč sestávající z částky 9 140 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 570 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 9 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 750 Kč ve výši 4 987,50 Kč.