13 C 34/2024-30 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení částky celkem 42 242,57 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnil tvrzením, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému revolvingový úvěr do úvěrového rámce až 50 000 Kč. Žalovaný úvěr vyčerpal avšak nevrátil a nesplatil ani sjednanou smluvní pokutu, kapitalizovaný úrok a náklady upomínání. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobce.2. Ze žádosti o uzavření smlouvy o úvěru číslo 218209568666969 ze dne 12. 10. 2021 má soud za prokázané, že žalovaný a právní předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému revolvingový úvěr až do výše 50 000 Kč. Účastníci si sjednali splatnost Min. 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč a to vždy do každého 17 dne v měsíci, splatnost první splátky nastává až v měsíci následujícím po prvním čerpání úvěru.3. Za akceptace úvěrové smlouvy ze dne 13. 10. 2021 má soud za prokázané, že žalobce přijal návrh na uzavření úvěrové smlouvy a této úvěrové smlouvě přiřadil číslo úvěrového účtu 42412696631100.4. Z platební historie ke dni 20.9.2022 má soud za prokázané, že žalovaný úvěr vyčerpal a k uvedenému datu dlužil 47 977 Kč, když z této částky činily úroky 4664,76 Kč, poplatky 600 Kč a smluvní pokuta 470 Kč.5. Za odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 26. 9. 2022 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce od smlouvy o revolvingovém úvěru odstoupil a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do 31. 10. 2022.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil žalovanou pohledávku žalobci.7. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 31. 3. 2023 má soud za prokázané, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 28 955,53 Kč a upozornil ho na riziko podání žaloby.8. Z výpisů úkonu smírného vymáháním má soud za prokázané, že žalobce vynaložil částku 217 Kč na osobní návštěvou žalovaného za účelem vymožení dluhu.9. Za předžalobní upomínky ze dne 3. 1. 2023 má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.11. Smluvní strany uzavřely smlouvu o úvěru distančním způsobem, na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěrová rámec do výše 50 000 Kč. Z výpisu z účtu pak vyplývá, že žalovaný sjednaný úvěr čerpal. Žalovaný ve sjednané lhůtě poskytnutý úvěr nevrátil. Právní předchůdce žalobce postoupil žalovanou pohledávku žalobci. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Na vymožení dluhu žalobce vynaložil částku 217 Kč. Právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru řádně nezjišťoval úvěruschopnost žalovaného.12. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 1 odst. 2) o.z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.14. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.15. Podle § 86 z. č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Žaloba je částečně důvodná.19. Smluvní strany uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému v jeho prospěch peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit. Právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl peněžní prostředky. Právní předchůdce žalobce poskytl úvěr, aniž by řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Protože poskytl úvěr v rozporu se zákonem je úvěrová smlouva ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení z právního důvodu, který odpadl. Protože žalovaný dosud nic nezaplatil, rozhodl soud tak, že mu přikázal vydat žalobci jakožto právnímu nástupci původního věřitele celé bezdůvodné obohacení ve výši přiznané částky. V ostatních nárocích soud žalobu zamítl, neboť vychází z neplatných ustanovení smlouvy.20. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 801,49 Kč, přičemž tato částka představuje 97,8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 98,9 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 1,1 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 709 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42 712,57 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.