6 C 146/2023-48 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobou doručenou soudu dne 16. 11. 2023 se žalobce po žalovaných domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tam rovněž uvedeným příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, a to z titulu postižního práva podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. s odůvodněním, že 2. žalovaný byl vlastníkem vozidla tovární značky Volkswagen Golf, reg. zn. , SPZ, , jímž byla 1. žalovaným jako řidičem dne 14. 9. 2019 pod vlivem alkoholu způsobena dopravní nehoda, aniž by vozidlo bylo pojištěno zákonným pojištěním odpovědnosti z provozu (dále jen povinným ručením). Na základě výsledku šetření nehody žalobce uhradil , právnická osoba, náklady na zdravotní péči o poškozeného nezletilého , jméno FO, , jenž byl při nehodě zraněn. Žalobci ze zákona vzniklo postižné právo na uhrazení částky uplatněné žalobou proti oběma žalovaným jako solidárním dlužníkům.Ze záznamu o dopravní nehodě (č. l. 20 a násl. soudního spisu) soud zjistil, že 1. žalovaný vozidlem tovární značky Volkswagen Golf, reg. zn. , SPZ, , které vlastnil 2. žalovaný a které bylo provozováno bez povinného ručení, dne 14. 9. 2019 pod vlivem alkoholu a nepřizpůsobením rychlosti způsobil dopravní nehodu, při které byl zraněn ve vozidle přepravovaný nezletilý , jméno FO, . Ten byl bezprostředně po nehodě přepraven do nemocnice k ošetření. , právnická osoba, uplatnila u žalobce náhradu nákladů za zdravotní péči o poškozeného ve výši 12.440 Kč (viz dopis na č. l. 14 soudního spisu). Výše náhrady byla rozepsána ve zprávě ze dne 9. 2. 2021 (založené na č. l. 18-19 soudního spisu). Náhrada byla žalobcem v plné výši proplacena dne 22. 2. 2021 (viz potvrzení o transakci na č. l. 17 soudního spisu). Z dopisů kanceláře ze dne 28. 3. 2021 (na č. l. 10 a 26 soudního spisu) soud zjistil, že kancelář vyzvala žalované k regresní náhradě škody ve výši 12.440 Kč nejpozději do 27. 4. 2021. Právní zástupce žalobce vyzval žalované k dobrovolnému splnění dluhu ještě výzvami ze dnů 2. 6. 2022 a 26. 8. 2022 (viz č. l. 16 a 13 soudního spisu).Z uvedených skutkových zjištění soud vyplývá, že žaloba je zcela po právu.Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, může na pozemní komunikaci provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle cit. zákona. Podle § 24 odst. 2 písm. b) kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti. Podle § 24 odst. 9 výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300.000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. Podle § 10 odst. 1 písm. i) má pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu.Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.V projednávané věci bylo zjištěno, že 2. žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidla bez povinného ručení, s nímž byla způsobena dopravní nehoda, přičemž 1. žalovaný byl řidičem vozidla v době dopravní nehody a tuto nehodu porušením dopravních předpisů a pod vlivem alkoholu zavinil; odpovídá tak za škodu podle § 2910 občanského zákoníku. V rámci likvidace škodné události pak kancelář nahradila náklady léčení poškozeného. Žalovaným vznikla povinnost v žalobě uplatněné částky kanceláři uhradit, a to nejpozději do data uvedeného ve výzvách kanceláře. Protože tak neučinili, dostali se následující den po uplynutí lhůty k plnění do prodlení a kanceláři tak vzniklo právo na úhradu úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.Právo na náhradu nákladů řízení náleží dle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobci, který byl v řízení zcela úspěšným. Náklady řízení žalobce v celkové výši 7.969,60 Kč sestávají z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby) po 1.620 Kč (§ 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů za tři úkony po 300 Kč (§ 14b odst. 5 advokátního tarifu), náhrady za 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), a také náhrady za soudní poplatek ve výši 1.000 Kč.Výrok o povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek je opřen o § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve spojení s položkou 2 bodem 2 sazebníku poplatků.