7 C 172/2024-44 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal po žalovaném svou žalobou uplatněnou u soudu dne 30. 4. 2024 zaplacení žalované částky z titulu nesplacení úvěru, který žalovanému poskytl právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 310575465 ze dne 2. 1. 2020 ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutým úvěrem zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 33 282 Kč, která představuje úrokovou sazbu ve výši 24,57 % ročně. Celkovou částku ve výši 73 282 Kč se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobci v 78týdenních splátkách po 940 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1. 7. 2021. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil. Ke dni 23. 7. 2022 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení s výsledkem, že dlužná jistina činila 13 553,84 Kč a dlužný poplatek 6 228,16 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 13 553,84 Kč úrokem ve výši 24,57 % ročně, a to od 2. 7. 2021. Právní předchůdce žalobce dlužnou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 (viz čl. 9) postoupil žalobci, ale dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným 50 064,87 Kč. Žalobce po žalovaném požaduje zaplacení 19 782 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 13 553,84 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 6 228,16 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 8 255,25 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 455,22 Kč, úroků ve výši 24,57 % ročně z dlužné jistiny jdoucích od 28. 9. 2023 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny jdoucích od 28. 9. 2023.Před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, když provedl vyhodnocení informací získaných od žalovaného a tyto informace ověřil oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného.Protože se žalovaný, který byl k jednání řádně předvolán, k jednání nedostavil a nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 310575465 ze dne 2. 1. 2020, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , poskytla (a vyplatila) žalovanému finanční obnos ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku vrátit spolu výše popsanými poplatky a úrokem v týdenních splátkách po 940 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vyplývá, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy o úvěru byla tímto postoupena na žalobce. Z písemné výzvy k zaplacení dluhu vyplývá, že žalobce vyzýval žalovaného k zaplacení dluhu ještě před podáním žaloby u soudu.Ze zákaznické karty žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 39 852 Kč a odhadované měsíční výdaje 15 000 Kč. Tyto informace si žalobce ověřil živnostenským listem žalovaného a výdajovými a příjmovými doklady za listopad a prosinec roku 2019.Podle § 2395 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba, poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupení pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, která vyhovovala i požadavkům občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a následujících a požadavkům zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.Věřitel z této smlouvy svým povinnostem dostál, když dle ujednání poskytl žalovanému dohodnutou částku ve výši 40 000 Kč. Naopak žalovaný své smluvní povinnosti z tohoto závazku porušil, neboť řádně a včas nesplatil všechny sjednané splátky. A protože v řízení bylo prokázáno, že následně byla předmětná pohledávka za žalovaným dle § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobce, uložil nyní soud žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku k rukám žalobce. Dle § 1880 občanského zákoníku přitom platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník (zde žalobce) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky a zákonné úroky z prodlení, jejichž výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, proto mu soud v souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. přiznal náklady řízení v částce 4 914 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 800 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (3x 300 Kč a 3x 100 Kč) dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., odměny advokáta za jeden úkon právní služby za 1 900 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. a náhrady hotových výdajů k tomuto úkonu za 300 Kč a 21% DPH ve výši 714 Kč.