7 C 183/2023-64 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1 Žalobce se domáhal po žalované svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 31. 7. 2023, zaplacení žalované částky z titulu nesplaceného úvěru, který žalované poskytl právní předchůdce žalobce, , právnická osoba, . (dříve , Anonymizováno, . IČ , IČO, , která k 1. 1. 2022 zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností , právnická osoba, .), IČ , IČO, , za základě smlouvy o půjčce č. 2202098695 ze dne 26. 5. 2017 ve, Anonymizováno, výši 70 000 Kč (viz čl. 24). Žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku právnímu předchůdci žalobce splácet v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 1 387 Kč, které měly byt hrazeny formou inkasa z účtu žalované, která byla povinna zajistit, aby v den splatnosti každé splátky byl na tomto účtu dostatek disponibilních prostředků. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků zápůjčky ve výši 15,9 % ročně. Protože žalovaná zápůjčku řádně a včas nesplácela, právní předchůdce žalobce jí písemně upozornil, aby tento stav napravila a poskytl jí lhůtu 30 dnů. V důsledku trvajícího porušení povinností žalované ze smlouvy, zejména z důvodu nesplácení zápůjčky v pravidelných termínech, právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou s účinností ke dni 30. 9. 2022 zesplatnil a právnímu předchůdci žalobce vzniklo oprávnění požadovat po žalované okamžité splacení veškerých závazků vyplývajících ze smlouvy. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 3. 2023 s účinností k 31. 3. 2023 (viz čl. 35) a žalobce po žalované požaduje zaplacení jistiny ve výši 68 176,33 Kč, poplatků ve výši 2 290,53 Kč (70 466,86 Kč), kapitalizovaného neuhrazeného smluvního úroku ve výši 4 693,68 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 139,47 Kč, smluvních úroků ve výši 15,9% ročně z jistiny ve výši 68 176,33 Kč jdoucích od 1. 10. 2022 do zaplacení a 15% zákonných úroků z prodlení z celkové částky ve výši 70 466,86 Kč jdoucích od 1. 10. 2022 do zaplacení. Právní předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru, posuzoval úvěruschopnost žalované nahlédnutím do bankovního i nebankovního registru klientských informací, v systému SOLUS a výpisem z jejího běžného účtu, ze kterého zjistil příjmy a výdaje žalované.2 Protože se žalovaná k jednání, ke kterému byla řádně a včas předvolána, nedostavila ani včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a s provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).3 Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba, poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupení pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.4 Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, která vyhovovala i požadavkům občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a následujících a požadavkům zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.5 Věřitel z této smlouvy svým povinnostem dostál, když dle ujednání poskytl žalované dohodnutou částku ve výši 70 000 Kč. Naopak žalovaná své smluvní povinnosti z tohoto závazku porušila, neboť řádně a včas poskytnutý úvěr nesplatila. A protože v řízení bylo prokázáno, že následně byla předmětná pohledávka za žalovanou dle § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobce, uložil nyní soud žalované povinnost zaplatit dlužnou částku k rukám žalobce. Dle § 1880 občanského zákoníku přitom platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník (zde žalobce) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky a zákonné úroky z prodlení, jejichž výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.6 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Z tohoto důvodu soud žalobci přiznal náklady řízení ve výši 26 793,30 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení v částce 3 525 Kč, odměny advokáta za čtyři úkony právní služby a náhrady k těmto úkonům (4x 3 940 Kč a 4x 300 Kč), odměny advokáta za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši ½ mimosmluvní odměny za účast při jednání, které bylo odročeno bez projednání věci dne 8. 1. 2024 za 1 970 Kč, náhrady hotových výdajů k tomuto úkonu za 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21 % DPH ve výši 4 038,30 Kč.