7 C 43/2024-72 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal po žalované svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 16. 12. 2023, zaplacení žalované částky, neboť právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , uzavřel se žalovanou 29. 11. 2019 smlouvu o bankovních produktech a službách (viz čl. 26), na základě, které se právní předchůdce žalobce zavázal žalované poskytnout bankovní produkty a služby, a to zřídit a vést pro žalovanou bankovní účet č. , č. účtu, a provádět na tomto účtu vklady a výplaty dle pokynů žalované a úročit aktuální zůstatek na účtu v souladu s proměnlivou úrokovou sazbou. Žalovaná se zavázala svěřit právnímu předchůdci žalobce peněžní prostředky, dodržovat podmínky sjednané v dispozicích smlouvy, udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku a platit za vedení běžného účtu a platební styk poplatky dle platného sazebníku. Dále se právní předchůdce žalobce zavázal žalované poskytnout kontokorentní úvěr Flexikredit, kterým žalované umožnil přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu a žalovaná se zavázala dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaná, ale svou povinnost nesplnila, když překročila sjednanou výši úvěrového limitu a řádně a včas úvěr nesplácela. Právní předchůdce žalobce převedl dne 26. 10. 2022 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu ve výši 8 239,22 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. , č. účtu, za účelem jeho uhrazení žalovanou. Ta ani přesto svou povinnost nesplnila a dlužnu částku nesplatila, proto právní předchůdce žalobce prohlásil úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni 28. 2. 2023. Právní předchůdce žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023 (viz čl. 21) převedl pohledávku za žalovanou na žalobce.Při schvalování úvěru právní předchůdce žalobce vycházel z údajů poskytnutých mu žalovanou, které hodnotil individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky, kdy kontroloval veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze MV ČR.Protože se žalovaná, která byla k jednání řádně a včas předvolána, nedostavila a včas a z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).Podle § 2395 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba, poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupení pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, která vyhovovala i požadavkům občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a následujících a požadavkům zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.Věřitel z této smlouvy svým povinnostem dostál, když dle ujednání umožnil žalované čerpat peněžní prostředky do sjednaného limitu, ale žalovaná své smluvní povinnosti z tohoto závazku porušila, neboť řádně a včas nesplatila všechny sjednané splátky. A protože v řízení bylo prokázáno, že následně byla předmětná pohledávka za žalovanou dle § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobce, uložil nyní soud žalované povinnost zaplatit dlužnou částku k rukám žalobce. Dle § 1880 občanského zákoníku přitom platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník (zde žalobce) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky a zákonné úroky z prodlení, jejichž výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, proto mu soud v souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. přiznal náklady řízení v částce 2 252 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 800 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (3x 300 Kč a 3x 100 Kč) dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ve výši 252 Kč.