CS · EN DE FR brzy

10 C 162/2025-77 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

ECLI: ECLI:CZ:OSRK:2025:10.C.162.2025.1
Datum: 2025-12-15
Předmět: o zaplacení 53 661,39 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb."]
["náhrada nákladů""smlouva o úvěru""náklady řízení""notářský zápis""doručování"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 53 661,39 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 101 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.), § 2395 (89/2012 Sb.), § 87 (257/2016 Sb.).
1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 53 661,39 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že jeho právní předchůdce, , právnická osoba, , jednající svým odštěpným závodem pod obchodní značkou , obchodní značka, , uzavřel se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru. V této smlouvě se uvedená společnost zavázala opakovaně poskytovat žalovanému finanční prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce a žalovaný se zavázal aktuální dlužnou částku včetně úroků a poplatků, případně pojištění dané společnosti splácet sjednanými splátkami. Žalovaný však tuto povinnost porušil, splátky přestal hradit, a proto uvedená společnost od smlouvy odstoupila a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky, která činila 68 455 Kč. Ode dne zesplatnění byl žalovanému účtován také úrok a úrok z prodlení. Posléze byla pohledávka za žalovaným přes , právnická osoba, ., postoupena až na žalobce. Proto se žalobce namísto původních věřitelů domáhal po žalovaném zaplacení celé dlužné částky, která je tvořena dlužnou jistinou úvěru ve výši 53 661,39 Kč, kapitalizovaným ale neuhrazeným úrokem ve výši 6 161,90 Kč. Nadto žalobce po žalovaném žádal i úhradu dalšího smluvního úroku ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny úvěru od 1. 12. 2023 do zaplacení, jakož i úhradu zákonného úroku z prodlení rovněž ve výši 15 % ročně z jistiny úvěru od 1. 12. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Nedostavil se ani k jednání soudu, ke kterému byl včas a řádně předvolán, aniž by z důležitého důvodu požádal o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen o.s.ř.).3. Soud ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. 218549410163919 ze dne 6. 3. 2020, všeobecných a produktových podmínek dané společnosti a úvodního dopisu zjistil, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, smlouvu, ve které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše úvěrového rámce ve výši 70 000 Kč a žalovaný se zavázal aktuální dlužnou částku, včetně úroků při sazbě 22,68 % ročně a pojištění ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru splácet měsíčními splátkami ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však částkou 500 Kč měsíčně. Ve smlouvě bylo sjednáno i první čerpání ve výši 13 189 Kč na úhradu vybraného zboží u prodejce.4. Ze smlouvy plyne, že žalovaný uvedl, že je ženatý, nemá vyživovací povinnosti, žije v nájemním bydlení, je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., jeho měsíční příjem činí 32 000 Kč, celkový měsíční příjem domácnosti 38 000 Kč, výdaje domácnosti činí 10 000 Kč měsíčně, finanční závazky nemá. Z protokolu o zkoumání úvěruschopnosti plyne, že bylo vycházeno z těchto údajů, žádné ověření údajů není zaznamenáno, a byly získávány údaje z insolvenčního rejstříku, ovšem bez doložení jakéhokoliv výstupu.5. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného plyne postupné další čerpání finančních prostředků a jejich splácení. Celkem žalovaný vyčerpal částku 126 498 Kč a splatil částku 103 528 Kč.6. Přípisem ze dne 27. 10. 2023 společnost , právnická osoba, od uzavřené smlouvy odstoupila z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru. Žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 68 455 Kč.7. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena přes přechodného věřitele, , právnická osoba, ., až na žalobce, jak plyne z notářského zápisu ze dne 1. 11. 2023, NZ 369/2023 sepsaného notářem , tituly před jménem, , jméno FO, , se sídlem v , adresa, , ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postupovaných pohledávek, dohody o úplatě. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, jak plyne z přípisu ze dne 25. 11. 2024.8. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem zvláště vyzván k úhradě žalované částky s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Výzva ze dne 25. 3. 2025 byla žalovanému doručována doporučeným způsobem, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího lístku ze dne 26. 3. 2025.9. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru. Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy nebylo v řízení nijak prokázáno. V žádosti/smlouvě o úvěru byly zjišťovány příjmy a výdaje žalovaného, avšak v řízení nebylo prokázáno, že by došlo byť k minimálnímu ověření těchto údajů, a to jak z hlediska příjmů žalovaného, jeho výdajů i dosavadního úvěrového zatížení. Žalovaný celkem vyčerpal od uvedené společnosti částku 126 498 Kč, zaplatil částku 103 528 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena až na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě žalované částky s příslušenstvím.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Po právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.13. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na kterou dopadala i právní úprava daná zákonem 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy nebyla přezkoumávána, ani dodatečně v řízení nevyšla najevo schopnost žalovaného úvěr splácet, kdy se se splácením úvěru dostal do prodlení. Proto soud považuje smlouvu o úvěru za neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Dle tohoto ustanovení pak uložil žalovanému pouze povinnost vrátit poskytnutou jistinu úvěru, sníženou o již zaplacené částky. Konkrétně je tak žalovaný povinen zaplatit částku 22 970 Kč. Tuto částku je pak žalovaný povinna zaplatit žalobci, neboť v řízení bylo prokázáno, že právě na žalobce pohledávka za žalovaným smluvně dle § 1879 a násl. o. z. přešla. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 z 20. 4. 2022 je v případě aplikace § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovena nová splatnost ohledně vrácení poskytnuté jistiny, která se odvíjí od možností spotřebitele, zde žalovaného. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval své možnosti k vrácení jistiny úvěru. A protože tak neučinil, soud uzavřel, že mu nic nebrání a je schopen vrátit dlužnou částku ve lhůtě odpovídající procesně stanovené obecné pariční lhůtě, tedy do tří dnů od právní moci rozsudku. Jde tedy o nově soudem stanovenou splatnost přiznané částky, přičemž nárok na příslušenství v podobě úroků z prodlení či nákladů spojených s uplatněním pohledávky by žalobci vznikl až poté, co by žalovaný v této lhůtě splatnosti uvedenou částku nezaplatil. V podrobnostech soud odkazuje za uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. Proto soud ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl.14. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodoval dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého poměřoval úspěch a neúspěch procesních stran. Do celkového úspěchu i neúspěchu procesních stran byl dle ustálené judikatury (viz nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015) započten i rozsah přiznaného, resp. nepřiznaného příslušenství, přičemž pro účely výpočtu poměru úspěchu soud vyčíslil výši běžících úroků i úroků z prodlení ke dni vyhlášení tohoto rozsudku. V dané věci byl více úspěšný žalovaný, jemu však v tomto řízení žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Citovaná ustanovení

§ 87 (257/2016 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.