13 C 253/2025-26 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 446 Kč s příslušenstvím z titulu spotřebitelského úvěru. Tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se zavázal žalované poskytnout revolvingový úvěr až do výše 6 100Kč. Uzavření smlouvy žalobkyně dokládá úvěrovou smlouvou ze dne 19. 12. 2024. Jelikož právní předchůdce poskytl peněžní prostředky na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, domáhá se žalobkyně vrácení žalované částky. Současně po žalované požaduje i zákonné úroky z prodlení z této částky, neboť žalovaná uvedenou částku na výzvu žalobkyně řádně a včas nevrátila.2. Žalobkyně na výzvu soudu k doložení provedení zkoumání úvěruschopnosti žalované, zejména zkoumání a posouzení její výdajové stránky před uzavřením smlouvy reagovala obecným vyjádřením, kterým však neprokázala splnění své povinnosti úvěruschopnost řádně zkoumat. Svojí neúčastí na jednání se pak žalobkyně zbavila možnosti poučení ve smyslu § 118a o.s.ř.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nedostavila se ani k jednání soudu, ke kterému byla včas a řádně předvolána, aniž by z důležitého důvodu požádala o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen o.s.ř.).4. Ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. 9969499003 ze dne 19. 12. 2024 soud zjistil, že s pomocí prostředků elektronické komunikace na dálku byla mezi účastníky uzavřena smlouva, ve které se právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, zavázal poskytnout žalované částku až do výše 6 100 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit při zápůjční úrokové sazbě 200 % ročně. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky a sazebník právního předchůdce žalobkyně. Součástí smlouvy bylo právo právního předchůdce žalobkyně na smluvní pokutu výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je klient v prodlení.5. K posouzení úvěruschopnosti žalobkyně ve svém návrhu uvedla, že právní předchůdce vycházel z tvrzení o příjmech a výdajích žalované, dále provedl lustraci v Centrální evidenci exekucí (CEE), insolvenčním rejstříku (ISIR), registrech dlužníků a úvěrové historie (SOLUS, NRKI, BRKI), interní databázi věřitele a databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Žalobkyně však nedoložila dokumentaci k provedeným lustracím ani k tvrzeným příjmům a výdajům žalované, a nelze tak ověřit, zda bylo posouzení úvěruschopnosti provedeno řádně a v dostatečném rozsahu.6. Z dodatků ke smlouvě č.1-6 soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně 6 dodatků o prodloužení původní smlouvy č. 9969499003 na základě kterých si postupně navyšovala úvěr. dne 31. 12. 2024 až do výše 20 000 Kč s úrokovou sazbou 200 % ročně, odpovídající dennímu úroku ze skutečné výše vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru.7. Z výpisu z běžného účtu právního předchůdce žalobkyně soud zjistil, že provedl platby na účet žalované č. , č. účtu, ve výši 6 100 Kč dne 19. 12. 2024, 6 000 Kč dne 29. 12. 2024, 6 200 Kč dne 30. 12. 2024 a 1 700 Kč dne 31. 12. 2024.8. Z upomínky ze dne 20. 4. 2025 soud zjistil, že žalované bylo oznámeno zesplatnění celé smlouvy o úvěru ke dni 20. 4. 2025 a současně byla vyzvána k úhradě celkové dlužné částky.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena na žalobkyni.10. Soud z předžalobní výzvy zjistil, že žalovaná byla znovu zvláště vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky včetně příslušenství s tím, že byla výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Výzva ze dne 20. 5. 2025 byla žalované zaslána doporučeným způsobem, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího lístku téhož dne. Současně bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky.11. Ze zprávy banky žalované má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč.12. Po provedeném dokazování dospěl k následujícímu skutkovému závěru.13. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, na základě které poskytl žalované částku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit a zaplatit úrok který odpovídal roční úrokové sazbě 200 %. Úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy nebyla řádně přezkoumána. Poskytnutí částky 20 000 Kč bylo doloženo výpisem z účtu právního předchůdce žalobkyně vedeného u banky , právnická osoba, . Žalovaná byla upomínána k úhradě dlužných splátek. Ze zprávy banky bylo zjištěno, že právní předchůdce poskytl žalované uvedenou částku. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně, byla postoupena na žalobkyni. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky s příslušenstvím s tím, že byla upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Žalovaná ničeho na dluh neuhradila.14. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Po právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.16. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na kterou dopadala i právní úprava daná zákonem 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru však nebylo v řízení nijak prokázáno. Proto soud považuje uzavřenou smlouvu ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru za neplatnou.17. Soud tedy nárok žalobkyně posoudil dle § 2991 a násl. o. z., zejména § 2993 o. z., jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, neboť zde došlo k plnění, aniž by tu byl platný závazek. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 20 000 Kč, z čehož žalovaná ničeho nevrátila. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 20 000 Kč, jakož to, o co se bez spravedlivého důvodu obohatila. Tuto částku je přitom žalovaná povinna zaplatit žalobkyni, neboť v řízení bylo prokázáno, že právě na žalobkyni tato pohledávka za žalovanou smluvně přešla ve smyslu § 1879 a násl. o. z.18. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 z 20. 4. 2022 je v případě aplikace § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovena nová splatnost ohledně vrácení poskytnuté jistiny, která se odvíjí od možností spotřebitele, zde žalované. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokazovala své možnosti k vrácení jistiny úvěru. A protože tak neučinila, soud uzavřel, že ji nic nebrání a je schopna vrátit dlužnou jistinu ve lhůtě odpovídající procesně stanovené obecné pariční lhůtě, tedy do tří dnů od právní moci rozsudku. Jde tedy o nově soudem stanovenou splatnost přiznané částky, přičemž nárok na příslušenství v podobě úroků z prodlení by žalobkyni vznikl až poté, co by žalovaná v této lhůtě splatnosti uvedenou částku nezaplatila. V podrobnostech soud odkazuje na uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. Ve zbývající části byla žaloba s ohledem na neplatnost smlouvy jako nedůvodná zamítnuta.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 860,89 Kč, přičemž tato částka představuje 23,28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,64 % a úspěchu žalované v rozsahu 38,36 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 298 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 446 Kč sestávající z částky 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 700 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.