6 C 169/2025-28 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobou doručenou soudu dne 9. 6. 2025 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 12.134 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu opřel o tvrzení, že s žalovanou jako odběratelem uzavřel smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod v odběrném místě na adrese , adresa, . Žalobce žalované dodával vodu a odváděl odpadní vodu a povinností žalované bylo hradit fakturovanou cenu těchto služeb. Žalobce vyúčtoval žalované za služby poskytnuté od 25. 3. 2024 do 23. 3. 2025 fakturou č. , hodnota, splatnou dne 14. 10. 2024 částku 2.369 Kč, fakturou č. , hodnota, splatnou dne 1. 1. 2025 částku 3.178 Kč a fakturou č. , hodnota, splatnou dne 7. 4. 2025 částku 6.587 Kč. Žalovaná ale na vyúčtování nic nezaplatila.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Jelikož se žalobce ani žalovaná ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřili, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem.Soud zjistil, že žalobce jako dodavatel uzavřel dne 5. 2. 2004 s žalovanou jako odběratelem smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod (viz č. l. 7 soudního spisu) s odběrným místem na adrese , adresa, . Odběratel se zavázal hradit vodné a stočné podle skutečné spotřeby stanovené odečtem z vodoměru. Žalobce žalované vystavil tři faktury popsané v prvním odstavci (viz č. l. 8, 8 p. v. a 9 soudního spisu). Právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne 9. 5. 2024 (na č. l. 10soudního spisu), který byl žalované odeslán téhož dne (viz podací lístek na č. l. 6 soudního spisu).Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod podle § 8 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (dále jen ZVK), podle které žalované vznikla povinnost hradit vyúčtované vodné a stočné (viz § 8 odst. 13 a 14 a § 20 ZVK). Bylo na žalované, aby se žalobě bránila kupříkladu tvrzením, že žalobou uplatněný závazek vůbec nevznikl nebo zcela či zčásti zanikl. To však žalovaná neučinila a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal důvodným i požadavek žalobce na zaplacení úroků z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.Právo na náhradu nákladů řízení náleží dle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobci, který byl v řízení zcela úspěšným. Náklady řízení žalobce v celkové výši 2.300 Kč sestávají z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 400 Kč (§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč (§ 14b odst. 6 advokátního tarifu), a také náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč.