13 C 20/2026-72 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala po žalovaném zaplacení částky 314 627,55 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřel její právní předchůdce smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 400 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a zaplatit mu i sjednané úroky a případné poplatky dle sazebníku. Žalovaný však dluh neuhradil, když uhradil toliko 115 760,94 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 30. 11. 2021 nazvané „Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, , obchodní název, “ a formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně, , právnická osoba, . s žalovaným uzavřel smlouvu, ve které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému částku 400 000 Kč. Žalovaný se zavázal celou poskytnutou částku včetně úroků sjednaných ve výši 10,20 % ročně a poplatků dle smlouvy a dle platného sazebníku předchůdce žalobkyně vrátit, a to formou 96 pravidelných měsíčních anuitních splátek po 6 112,08 Kč. Nadto bylo mezi účastníky sjednáno i pojištění schopnosti splácet s tím, že žalovaný se zavázal na pojištění hradit poplatek ve výši 606 Kč měsíčně. Měsíční splátka tak celkem činila 6 718,08 Kč. První splátka měla být uhrazena nejpozději dne 15. 12. 2021. Ve smlouvě byly sjednány i poplatky, mimo jiné ve výši 600 Kč jednorázově za zaslání každé písemné upomínky a 300 Kč jednorázově za prohlášení úvěru za ihned splatný. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou pohledávek bylo sjednáno oprávnění předchůdce žalobkyně úročit dlužnou částku úrokem z prodlení, požadovat poplatky a jiné platby související s prodlením, ukončit smluvní vztah, prohlásit svým rozhodnutím dluh za ihned splatný. Nedílnou součást smlouvy tvořily i Základní produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru žalobkyně.5. Z interních výstupů právního předchůdce žalobkyně a z potvrzení o příjmech žalovaného a z interní metodiky předchůdce žalobkyně o posuzování úvěruschopnosti bylo ověřeno, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla prověřena úvěruschopnost žalovaného.6. Z výpisu z běžného účtu žalovaného ze dne 15. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalovanému byla na tento účet připsána částka 400 000 Kč, jakožto čerpání úvěru.7. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne 18. 9. 2025 má soud za prokázané že ke dni 18. 9. 2025 žalovaný dlužil na jistině úvěru 284 239,06 Kč, na smluvním úroku 12 024,38 Kč, na splatném úroku z prodlení z jistiny 13 444,38 Kč na splatném úroku z prodlení z úroku 789,73 Kč na splatných poplatcích, pojištění, pokutách 4 130 Kč.8. Z oznámení před prohlášením úvěru za splatný ze dne 25. 1. 2025 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného a upozornil na dosud neuhrazený dluh a vyzval jej k úhradě nejpozději do 5. 2. 2025. Upozornil jej rovněž na možnost prohlášení úvěru za splatný.9. Z upozornění před prohlášením úvěru za splatný ze dne 13. 3. 2025 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do 24. 3. 2025. Rovněž ho upozornil, že pokud nebude dluh uhrazen bude úvěr prohlášen za splatný.10. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 16. 4. 2025 plyne, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek prohlásil právní předchůdce žalobkyně celý úvěr za splatný ke dni 14. 4. 2025. Dlužná částka k uvedenému dni činila 300 991,55 Kč, z čehož jistina úvěru činila 284 239,06 Kč, smluvní úrok ke dni prohlášení okamžité splatnosti 12 024,38 Kč, úroky z prodlení 598,11 Kč, dlužné měsíční poplatky za vedení úvěrového účtu a dlužné náklady na upomínání 3 830 Kč, náklady na upomínání 300 Kč.11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025 a z jejich příloh soud zjistil, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni, a toto bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25. 9. 2025. Oznámení bylo dle potvrzení o podání žalovanému odesláno dne 29. 9. 2025.12. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní dne 9. 10. 2025 znovu zvláště vyzván k úhradě žalované částky s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.13. Zjištěné skutečnosti neobsahují rozpory, a proto je soud vzal za zjištěný skutkový stav.14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.17. Žaloba je důvodná.18. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na kterou dopadala i právní úprava daná zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jakož i příslušná ustanovení o. z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a násl. a zejména § 1841 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující své povinnosti z této smlouvy splnil, když žalovanému poskytl sjednanou částku 400 000 Kč. Žalovaný coby úvěrovaný svým smluvním povinnostem nedostál, neboť přestal hradit sjednané splátky, jimiž měl splatit, jak jistinu úvěru, tak i sjednané úroky a poplatky včetně poplatku na pojištění. Proto právní předchůdce žalobkyně mohl v souladu se smlouvou celý úvěr zesplatnit a požadovat po žalovaném okamžitou úhradu celého dluhu, tvořeného dlužnou jistinou úvěru a poplatky, což v součtu odpovídá žalované částce. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, vzhledem k tomu že pohledávka byla řádně postoupena na žalobkyni, vznikl nárok na vrácení žalované částky právě žalobkyni. Z výše uvedeného soud uložil žalovanému soud povinnost uhradit žalobkyni celou žalovanou částku. Současně soud vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť na úroky vznikl žalobkyni nárok přímo ze smlouvy ve spojení s § 2395 o. z. a na úroky z prodlení vznikl žalobkyni nárok dle § 1970 občanského zákoníku, jestliže se žalovaný se svým peněžitým dluhem ocitl v prodlení. Soud přitom přezkoumal, že výše požadovaných úroků z prodlení nepřesahuje výši určenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 148 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 535 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 314 627,55 Kč sestávající z částky 9 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 790 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 9 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 300 Kč ve výši 5 313 Kč.