13 C 290/2025-19 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobou (ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení příspěvku za provoz vozidla reg. zn. , SPZ, a vozidla , SPZ, se zdvihovým objemem válců motoru 1850-2500 cm3, bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinného ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně takto provozoval vozidlo od 8. 2. 2025 do 27. 4. 2025 a druhé vozidlo v období od 8. 2. 025 do 21. 5. 2025, a žalobkyni tím vznikl nárok na příspěvek ve výši 5 135 Kč a příspěvek 6 695 Kč, o které žalovaného upomněla prostřednictvím písemné výzvy. Žalobkyně dále požadovala náklady uplatnění příspěvků ve výši 2x300 Kč a příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení jdoucího z jistiny a nákladů uplatnění.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z provedených důkazů, zejména z výzvy ze dne 11. 6. 2025 se podává, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 5 435 Kč a částky 6 695 Kč jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla ve výši 5 135 Kč a 6 695 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 2x300 Kč, neboť z centrálního registru vozidel a z informací od pojišťoven bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidel a vozidlo reg. zn. , SPZ, nemělo v období od 8. 2. 2025 do 27. 4. 2025 uzavřeno tzv. povinné ručení a vozidlo reg. zn. , SPZ, také nemělo uzavřeno povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla reg. zn. , SPZ, činila 65 Kč, když počet dní bez pojištění byl 79 dnů, celkem tedy 5 135 Kč, a náklady uplatnění činily 300 Kč. Denní sazba podle typu vozidla reg. zn. , SPZ, činila 65 Kč, když počet dní bez pojištění byl 103 dnů, celkem tedy 6 695Kč, a náklady uplatnění činily 300 Kč. Dluh měl žalovaný uhradit do 30 dnů od doručení výzvy, jak plyne z uvedené výzvy a ze souvisejících informací o doručování zásilky. Totéž prokazují i upomínky žalobkyně jakož i tzv. předžalobní výzva, kde jsou navíc též uplatňovány náklady na vymáhání a úroky z prodlení z dlužných částek v žalobě požadované výši.5. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. Podle ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit , označení žalobkyně, (myšlena , Jméno žalobkyně, ) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla, b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit , označení žalobkyně, náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů , označení žalobkyně, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Touto vyhláškou je vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., ve znění vyhlášky č. 417/2017 Sb., která v § 2 odst. 1 pod písm. h) stanoví denní sazbu příspěvku pro dotčený typ automobilu ve výši 65 Kč a v § 2a pak výši nákladů na mimosoudní vymáhání příspěvku ve výši 300 Kč.6. Bylo na žalovaném, aby tvrzení žalobkyně o provozu vozidel bez povinného ručení vyvrátil, případně aby tvrdil a prokázal, že uplatněný nárok z jiného důvodu nevznikl nebo zčásti či zcela zanikl. To však žalovaný neučinil a ani z obsahu soudního spisu nelze takovou skutečnost dovodit. Soud s ohledem na uvedené skutečnosti žalobě co do jistiny a nákladů na uplatnění příspěvků prezentovaných žalobkyní vyhověl a přiznal žalobkyni proti žalovanému právo, jak na zaplacení uplatněných částek, tak i na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 430 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.