63 C 3/2026-29 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení 12 % úroku z prodlení ročně z částky 1 545 000 Kč za období od 1. 1. 2025 do 17. 3. 2025 a 12 % úroku z prodlení i ročně z částky 1 518 978 Kč za období od 18. 3. 2025 do 3. 2. 2026. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tvrzením, že účastníci uzavřeli před Okresním soudem v Rychnově nad Kněžnou, pod č. j. 56 C 19/2023-38 smír, který byl soudem schválen dne 20. 5. 2024. Na základě tohoto smíru se žalovaný zavázal žalobci zaplatit 1 545 000 Kč nejpozději do 31. 12. 2024, do té doby bez úroků. Žalovaný žalobci na úhradu shora uvedeného dluhu žádnou částku nezaplatil proto se žalobce obrátil na soudního exekutora. Soudnímu exekutorovi se podařilo v rámci exekučního řízení vymoci od žalovaného částku ve výši 35 000 Kč. V na úhradu jistiny byla započítána úhrada ve výši 26 022 Kč. Žalobce zastává názor, že aby mu žalovaný měl zaplatit úrok z prodlení, a to za období od dne následujícího po splatnosti dlužné částky stanovené smírem.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Z usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 20. května 2024 má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli smír, na základě kterého se žalovaný zavázal zaplatit žalobci 1 545 000 Kč do 31. 12. 2024. Usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou nabylo právní moci dne 27. 5. 2024.5. Soud má za prokázaný následující skutkový stav.6. Účastníci uzavřeli dne 20. května 2024 smír, který byl schválen usnesením Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod č. j. 56 C 19/2023-38. Na základě tohoto smíru se žalovaný zavázal žalobci zaplatit částku 1 545 000 Kč nejpozději do 31. 12. 2024. Žalovaný dluh v určené lhůtě nezaplatil, a proto žalobce přistoupil k exekuci. V rámci exekuce bylo na jistinu dluhu vymoženo 26 022 Kč. Žalobce požadoval 12 % úrok z prodlení ročně z částky 1 545 000 Kč za období od 1. 1. 2025 do 17. 3. 2025 a 12 % úroku z prodlení i ročně z částky 1 518 978 Kč za období od 18. 3. 2025 do 3. 2. 2026. Proto soud tento úrok kapitalizoval částkou 199 948,18 Kč.7. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.9. Žaloba důvodná.10. Účastníci uzavřeli soudní smír, na základě kterého se žalovaný zavázal splatit žalobci peněžitý dluh. Žalovaný tento svůj závazek nesplnil, dostal se do prodlení se splácením peněžitého dluhu, a proto žalobci náleží právo na úrok z prodlení. Proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 996 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 996 Kč.