7 C 254/2025-25 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal po žalovaném svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 26. 8. 2025, zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení, neboť smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 2. 2025 se společností , právnická osoba, , IČ , IČO, (právní předchůdce žalobce), nabyl tuto pohledávku za žalovaným (viz čl. 4). Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, ale smlouvu není žalobce schopen doložit. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému 16. 8. 2023 částku ve výši 16 000 Kč, na jeho účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, (viz čl. 6). Žalovaný žalobci do dnešního dne na žalovanou částku ničeho nezaplatil.Protože se žalovaný k jednání, ke kterém byl řádně předvolán, nedostavil a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl bez jeho účasti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že na něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Protože žalovanému právní předchůdce žalobce poskytl 16. 8. 2023 bez právního důvodu 16 000 Kč (žalobce nebyl schopen smlouvu na poskytnutí této finanční částky předložit), které mu žalovaný nevrátil a právní předchůdce žalobce tuto pohledávku za žalovaným postoupil na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 2. 2025, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku k rukám žalobce. Dle § 1880 občanského zákoníku platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník (zde žalobce) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném zákonné úroky z prodlení, na které má věřitel a posléze i žalobce nárok dle § 1970 občanského zákoníku. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši stanovenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, proto mu soud v souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. přiznal náklady řízení v částce 2 300 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 800 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby po 400 Kč a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.