8 C 66/2018 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozsudku, jímž by soud rozhodl o vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále též jen„ SJM“). Žaloba byla odůvodněna tím, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Rokycanech ze dne 3. 3. 2014 č.j. 5 C 42/2015-13, který nabyl právní moci dne [datum]. Mezi účastníky po zániku manželství nedošlo k dohodě o vypořádání SJM, proto byla ve věci podána žaloba. 2. Žalobce navrhl, aby soud vypořádal majetek patřící do SJM, a to v prvé řadě úroky z peněz ve výlučném vlastnictví žalované v částce v částce 17 000 000 Kč, které žalovaná nabyla do svého vlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne [datum], jejímž předmětem bylo pozemek [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], v katastrálním území Praha Vokovice. Dále žalobce požadoval vypořádat finanční hotovost nacházející se v rodinné domácnosti manželů v době rozvodu a finanční prostředky na účtech vedených na jména účastníků v [anonymizováno] bance a [obec] spořitelně, a dále finanční prostředky nacházející se na účtech stavebního spoření a důchodového připojištění, které byly vedeny na jméno manželky, ale spořeno na ně bylo z prostředků v SJM. Další peníze ze SJM se nacházely na dětském účtu, který žalovaná před rozvodem vybrala. Do společného jmění manželů patřil rovněž podnik vybudovaný žalobcem za trvání manželství a provozovaný pod názvem OSMIUM&RONETBLUE (dále také jen„ Osmium“ či„ podnik“), který byl nicméně formálně veden na identifikační číslo žalované. Zabýval se poskytováním telekomunikačních služeb a dodávkami počítačů a počítačových sítí, kamerových systémů či správy sítí. Hodnota podniku byla dle žalobce zhruba 6 až 7 milionů korun, žalovaná jej však před rozvodem manželství účastníků bez jeho souhlasu prodala, a to značně pod cenou, neboť prodejní cena byla stanovena pouze na základě hodnoty know-how daného podniku, přičemž prodáváno bylo veškeré zařízení včetně skladových zásob. Žalobce má za to, že mu náleží polovina reálné hodnoty tohoto podniku. Žádal proto, aby soud zadal vypracování znaleckého posudku na ocenění předmětného podniku v době jeho prodeje. Dále uvedl, že žalovaná nabyla do výlučného vlastnictví nemovitosti, které byly pronajímány, a to zřejmě od roku 2013 do doby rozvodu, přičemž žalobce se domnívá, že z nájmů plynulo do SJM minimálně 160 000 Kč měsíčně. Proto žádal i tyto finance vypořádat. Žalobce uplatnil rovněž vnosy ze SJM do výlučného majetku žalované, kdy uvedl, že z prostředků v SJM byly financovány opravy nemovitostí v k.ú. [obec] u [obec]. Účastníci nabyli za trvání manželství nájemní vztah k bytu [číslo] nacházejícího se na adrese [adresa svědka, svědka, svědka, žalobce a žalované], který je ve vlastnictví [anonymizováno] bytového družstva [okres]. Žalobce se domnívá, že za trvání manželství byla zaplacena podstatná část anuity bytu, byt byl zrekonstruován za částku minimálně 375 000 Kč. Žalobce je toho názoru, že má nárok na polovinu hodnoty členských práv, určené dle hodnoty bytu, a v případě, že by nájem družstevního bytu vznikl před uzavřením manželství, tak by měl nárok na polovinu nákladů na rekonstrukci a polovinu splacené anuity. Žalobce dále navrhl vypořádání movitých věcí, jenž jsou specifikovány ve výroku II. a IV. tohoto rozsudku. 3. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že s žalobcem navrhovaným způsobem vypořádání SJM nesouhlasí. Uvedla, že za trvání manželství nabyli účastníci do SJM osobní automobil značky Hyundai, jehož pořizovací cena ve výši 819 900,10 Kč byla zaplacena výhradně výlučnými prostředky žalované, které nabyla darem od své matky. Žádné stavební spoření ani důchodové připojištění sjednané neměla. Žalovaná nesouhlasila s tvrzením žalobce, že byly nemovité věci v [obec] opravovány z výdělku společného podniku, neboť podnik tolik nevydělával. Tyto zisky byly zasílány na bankovní účet, k němuž měl přístup pouze žalobce. K právům žalobce ve vztahu k bytu na adrese [adresa svědka, svědka, svědka, žalobce a žalované], v němž účastníci vedli rodinnou domácnost, uvedla, že družstevní podíl nabyla v době před uzavřením manželství, a je proto v jejím výlučném vlastnictví. Dále uvedla, že v rozhodné době neměl manžel žádné příjmy a neplatil si sociální pojištění. Naproti tomu žalovaná se převážně starala o rodinu a nejvíce se zasloužila o udržení majetkových hodnot. Tvrzení žalobce ohledně vybavení domácnosti považuje žalovaná za účelová, neboť na prvotní vybavení bytu poskytl žalované peněžní dar její otec, a to ve výši 320 000 Kč. K prodeji podniku žalovaná uvedla, že dle jejího názoru kupní cena kolem 400 000 Kč odpovídá jeho hodnotě a namítla, že žádné skladové zásoby se v podniku nenacházely. Co se týče výnosů z nájmů nemovitostí v [obec] a v [obec], k tomu žalovaná uvedla, že zisky, které z nich plynuly, nebyly nijak vysoké a vše se spotřebovávalo v rámci běžných výdajů rodiny a domácnosti. Rekonstrukce družstevního bytu byla financována z peněžitého daru od matky žalované. 4. Žalovaný vzal následně podáním ze dne [datum] žalobu co do úroků z finančních prostředků ve výlučném vlastnictví manželky zpět, stejně tak jako co do družstevních práv, s nimiž je spojen nájem bytu na adrese [adresa svědka, svědka, svědka, žalobce a žalované]. 5. Oddacím listem má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] a z rozsudku zdejšího soudu ze dne 3.3.2014, sp.zn. 5 C 42/2015 bylo zjištěno, že rozhodnutí o rozvodu jejich manželství nabylo právní moci dne [datum]. 6. Provedeným dokazováním byly k jednotlivým vypořádávaným položkám zjištěny následující skutečnosti: 7. Žalovaný předmětem vypořádání učinil jednotlivé položky vybavení bytu, ve kterém účastníci jako manželé společně žili (viz odst. 28 žaloby). Žalovaná se bránila vypořádání uvedených movitých věcí poukazem na skutečnost, že finanční prostředky pro jejich koupi jí daroval otec, Ing. [příjmení]. K doložení uvedeného tvrzení pak soudu předložila jeho čestné prohlášení (č.l. 167), z něhož uvedené vyplývá a navrhovala, aby soud provedl důkaz výslechem jejího otce. Vzhledem k tomu, že uvedený vnos žalobkyně do SJM nebyl žalovanou u soudu uplatněn ve lhůtě tří let od zániku společného jmění manželů, a soud by proto k jeho existenci ani v případě, že by došlo k jeho prokázání, při svém rozhodování nemohl přihlédnout, byl uvedený návrh žalobkyně zamítnut. Žalovaná dále ohledně položek uvedených ve výroku II. uvedla, že tyto existují a má je ve svém držení. Při ústním jednání konaném dne [datum] pak účastníci učinili nespornou hodnotu uvedených věcí ve výši 107 500 Kč. Položky uvedené ve výroku IV. rozsudku pak žalovaná označila jako neexistentní, příp. uvedla, že je má ve svém držení žalobce. Ze strany soudu se proto žalobci dostalo poučení, aby prokázal existenci uvedených movitých věcí a skutečnost, že je má ve svém držení právě žalovaná. Ten k prokázání uvedeného navrhl výslech svědků [jméno] [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a nezletilých dcer účastníků, [jméno] a [jméno] [příjmení]. 8. Ze smlouvy ze dne [datum] (č.l. 78) soud zjistil, že mezi [právnická osoba] zastoupeným žalovanou jako prodávající a společností [právnická osoba] jako kupující, došlo k převodu veškerých zákazníků, vlastnického práva k sítím [jméno] a vlastnického práva ke specifikovanému WIFI zařízení. Prodávající se zároveň zavázala ukončit veškeré služby, které svým zákazníkům poskytovala s tím, že veškeré závazky z uzavřených smluv přebírá společnost [právnická osoba] Ze skutkových tvrzení žalobce (viz protokol o přípravném jednání č.l. 236) bylo zjištěno, že kupující převzal rovněž skladové zásoby podniku. Z výběrové sestavy a podkladů pro výkaz o majetku a závazcích ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] uhradila za převod zákazníků na základě smluvních ujednání dne [datum] částku 65 126 Kč, dne [datum] částku 116 811 Kč a dne [datum] částku 202 118 Kč (viz č.l. 78, 138 a 140). Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] (č.l. 82 a násl.) bylo zjištěno, že podnik [anonymizováno] se zabýval poskytování vysokorychlostního internetu, přičemž klientům poskytoval smluvní výhody spočívající v nulovém zřizovacím poplatku, neomezené záruce na zařízení, servis a montáž zařízení též zdarma. Závod měl v době zpracování znaleckého posudku celkem 97 klientů, kteří hradili za poskytované služby měsíční paušály až do výše 399 Kč měsíčně. Know-how uvedeného podniku bylo oceněno výnosovou metodou na částku 293 565 Kč. Z osvědčení [anonymizováno] telekomunikačního úřadu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná tomuto úřadu dne [datum] sdělila ukončení činnosti, která je podnikáním v elektronických komunikacích. Oba účastníci žádali v souvislosti s vypořádání [právnická osoba] provedení důkazu výslechem kupujícího [jméno] [příjmení]. S ohledem na dále uvedený právní názor soudu byl tento návrh na provedení důkazu zamítnut, stejně tak jako návrh na doložení účetnictví této společnosti. Z Dohody o převodu člens