11 C 112/2024-25 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovaného z úvěrové smlouvy číslo , Anonymizováno, uzavřené dne , datum, s poskytnutým úvěrovým rámcem ve výši , částka, . Žalovaný tento úvěr čerpal, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil. Dluh se stává z neuhrazené jistiny ve výši , částka, včetně úroků a dále poplatků ve výši , částka, .Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.Smlouvou z , datum, je prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do limitu , částka, , kterou se žalovaný zavázal spolu s úroky splatit. Smlouva byla sjednána prostřednictvím elektronického bankovnictví. Žalobkyně doložila žádost žalovaného o služby – elektronické bankovnictví. Tímto má soud za prokázané, že byl žalovaný předem seznámen se způsobem uzavírání smluv v elektronickém bankovnictví žalobkyně a s tímto způsobem souhlasil. Byla také ověřena identita žalovaného.Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu výše uvedeného ustanovení. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr, který žalovaný vyčerpal, avšak dle smlouvy nesplatil. Žalovanému tím vznikla povinnost splatit celý dluh a na základě příslušného ustanovení smlouvy i povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu (v podobě v Sazebníku sjednaného poplatku) sjednanou v souladu s § 2048 občanského zákoníku.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši stanovené shora citovaným nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti závazku žalovaného.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .