13 C 40/2026-18 – Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr plynu na adrese , adresa, .2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému odběr plynu v odběrném místě , adresa, a žalovaný se zavázal odebírat dodaný plyn a hradit žalobkyni řádně a včas platby za dodaný plyn a distribuční služby dle zaslaných vyúčtování. Součástí výše uvedené smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Daňovým dokladem č. , hodnota, splatným dne , datum, vyúčtovala žalobkyně žalovanému dodávku plynu za období od , datum, do , datum, s nedoplatkem v částce , částka, . Dále vyúčtovala žalobkyně žalovanému daňovým dokladem č. , hodnota, splatným dne , datum, dodávku plynu za období od , datum, do , datum, . Žalobkyně žalovaného opakovaně ohledně nutnosti uhradit výše uvedené dlužné částky upomínala, přičemž žalovanému vyúčtovala poplatek za tři případy jeho upomínání v částce , částka, za každý jednotlivý případ, a to na základě daňového dokladu č. , hodnota, (za upomínku ze dne , datum, ), daňového dokladu č. , hodnota, (za upomínku č. , datum, ) a daňového dokladu č. , hodnota, (za upomínku č. , datum, ).4. Podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné.5. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.”) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu v souladu s výše citovaným ustanovením, přičemž žalovaný své povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně a včas nesplnil, když neuhradil výše uvedené vyfakturované částky. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné částky ve výši , částka, spolu s poplatky v souhrnné výši , částka, , tj. dlužné částky v celkové výši , částka, .7. Protože dlužná částka nebyla žalovaným do rozhodnutí soudu uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto nařízením ode dne následujícího po datu splatnosti stanovené žalobkyní vystavenými daňovými doklady. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. s povinností plnit k rukám advokáta podle ustanovení § 149 odst. l o. s. ř.