12 C 144/2020-15 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 810 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného televizního poplatku za období od prosince 2018 do srpna 2019 včetně. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, žádné důkazy nepředložila. Za splnění podmínek § 115a z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen jako „o. s. ř.“) rozhodl proto soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 2. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěry o skutkovém stavu. Dle potvrzení o přihlášení poplatníka – výpisu z evidence České pošty ze dne 8. 7. 2020 bylo zjištěno, že se žalovaná přihlásila jako televizní poplatník od září roku 2013 na adrese [adresa žalované]. Potvrzením bylo doloženo stvrzení České pošty s. p., že údaje na Potvrzení odpovídají záznamům v databázi. Z výzvy ze dne 7. 12. 2019 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužného televizního poplatku v celkové výši 900 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 44 Kč, kdy bylo prokázáno, že zaslala výzvu žalované na adresu uvedenou v Potvrzení poplatníka. Z výzvy ze dne 21. 1. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě předmětného televizního poplatku s příslušenství a poplatkem za službu [jméno], výzva byla opět doručena na adresu dle Potvrzení poplatníka, bylo tak současně prokázáno zaslání výzvy před podáním žaloby žalované. Specifikací výpočtu příslušenství z prodlení žalobkyně prokázala výpočet požadovaného zákonného úroku z prodlení. 3. Uvedený skutkový stav soud posuzoval podle zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ zákon“). Žalovaný se stal poplatníkem televizního poplatku ve smyslu § 3 odst. 2 tohoto zákona. Podle § 6 zákona činí měsíční výše poplatku 135 Kč. Dle § 7 odst. 2 zákona je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Dle § 8 odst. 8 zákona je z evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku povinen se odhlásit poplatník, který a) přestal být poplatníkem podle tohoto zákona, b) byl osvobozen podle § 4 odst. 1, c) neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek podle § 5 odst. 2, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení. Dle § 10 zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Zákonné úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých plateb poplatku až do podání žaloby soud posuzoval dle ust. § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 4. V řízení bylo prokázáno přihlášení žalované jako poplatníka televizního poplatku. Jelikož, žalovaná neprokázala, že by uhradila poplatek za období od prosince 2018 do srpna 2019 včetně, má žalobkyně nárok na úhradu jistiny. S ohledem na prodlení žalované má žalobkyně i nárok na úhradu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, a to v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má účastník, který měl ve sporu úspěch právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení činí částka 400 Kč za soudní poplatek. Náklady na právní zastoupení žalobkyně soud posoudil v souladu s § 150 o. s. ř. a nálezem Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, č. j. I. ÚS 3344/2012, kde Ústavní soud vyjádřil názor, že ve sporech České televize odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze paušálně očekávat uplatnění specializovaných znalostí, kterými by pracovníci právního útvaru České televize nedisponovali, kdy bylo vyvozeno, že je žádoucí a správné, aby si Česká televize činnost spojenou se správou a vymáháním televizních poplatků zabezpečovala sama (taktéž např. Krajský soud v Praze ve věci 29 Co 548/2014-39). Z výše uvedeného vzal soud náklady na právní zastoupení žalobkyně jako neúčelně vynaložené. 6. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).