12 C 26/2021-12 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném uhrazení výše uvedené částky s příslušenstvím na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 30. 8. 2019, kdy žalovaný uhradil pouze částečně vyúčtování [číslo] ze dne 18. 5. 2020 za odběr elektřiny. 2. Soud ve věci vydal dne 8. 2. 2021 elektronický platební rozkaz č. j. EPR 15081/2021-5, v němž soud žalovaného v souladu s ustanovením § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen jako„ o. s. ř.“) vyzval, aby se pro případ, že podá odpor, ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena spolu s elektronickým platebním rozkazem. Zároveň soud žalovaného uvedeným platebním rozkazem poučil o následcích nesplnění této výzvy. Dne 8. 2. 2021 převzal žalovaný elektronický platební rozkaz do vlastních rukou do DS, přičemž dne 23. 2. 2021 podal proti tomuto rozkazu odpor, v němž však pouze uvedl, že proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu: podává odpor do platebního rozkazu EPR 15081/2021-, který mu byl doručen 8. 2. 2021, tímto podává odpor. 3. Vzhledem k tomu, že se však žalovaný ve smyslu § 114b o. s. ř. přes podrobné poučení v rozkazu nevyjádřil ve stanovené třiceti denní lhůtě ode dne uplynutí lhůty k podání odporu, jsou splněny všechny podmínky § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání. Soud má proto za to, že žalovaný nárok uplatněný žalobou uznává a na základě tohoto uznání fikcí rozhodl rozsudkem v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. 4. V posuzované věci se jedná o spor o neuhrazené vyúčtování dle dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 30. 8. 2019. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému odběr elektřiny vyúčtováním [číslo] z dne 18. 5. 2020 na částku 17 565 Kč, žalovaný však uhradil pouze částku 7 728 Kč dne 1. 6. 2020 a částku 2 364 Kč dne 10. 9. 2020. V žalobě tak uplatňuje žalobkyně zbylou výši jistiny ve výši 7 473 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky postupně ponižované platbami žalovaného. Předžalobní upomínkou ze dne 5. 1. 2021 včetně podacího archu bylo prokázáno vyzvání žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. 5. Z výše uvedeného je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. S odkazem na ustanovení § 114b o. s. ř. má tak soud za to, že žalovaný uznal nárok, který je návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř. 6. Jen pro vydání rozsudku pro uznání soud podle § 153a odst. 4 o. s. ř. nenařizoval jednání a ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 473 Kč (jistina) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Žalovaný je povinen nahradit tyto náklady žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 8. Lhůty ke splnění povinnosti byly stanoveny třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř.