12 C 51/2021-71 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou domáhá na žalovaném zaplacení částky v celkové výši 187 811,07 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného závazku dle smlouvy o úvěru Konsolidace půjček [číslo] ze dne [datum], [číslo] kdy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč a žalovaný se zavázal jej uhradit ve sjednaných splátkách, což však neučinil. 2. Dne 11. 3. 2021 soud vydal ve věci elektronický platební rozkaz, proti němuž podal žalovaný odpor. Ve vyjádření ze dne 24. 5. 2021 žalovaný doplnil, že v dané věci vystupuje jako fyzická osoba a nikoliv jako podnikatel, neboť si bral úvěr jako spotřebitelský, potvrdil, že dluh v nějaké výši existuje, kdy na přelomu let 2019 /2020 porušil hrubě podmínky s důvodu nepředvídatelné osobní situace. Současně namítl, že se zástupcem žalobkyně uzavřel dohodu o splácení a že v rámci pandemie koronaviru mu nabídl odložení splátek, a proto má za to, že platilo na úvěr moratorium. Současně navrhl smír, kdy by splácel měsíčně částku 15 000 Kč, kdy by se dluh úročil navíc oproti dohodě o splátkách zákonným úrokem z prodlení, kdy by současně nebyla přiznána náhrada nákladů řízení žádné ze stran. 3. Podáním ze dne 18. 6. 2021 žalobkyně upřesnila, že se nejedná o podnikatelský úvěr, který byl pro opakované porušování podmínek zesplatněn dne 10. 12. 2019, dne 14. 2. 2020 uzavřely strany dohodu o splátkách a uznání dluhu, kterou však žalovaný též neplatil, a proto žalobkyně jej zesplatnila ke dni 10. 8. 2020. Se smírem by žalobkyně souhlasila pouze v případě přiznání jistiny, příslušenství i náhrady nákladů řízení. 4. K jednání dne 30. 6. 2021 se žalovaný přes řádné předvolání nedostavil, žádné listinné důkazy nepředložil, soud proto rozhodl na základě vyjádření účastníků a listinných důkazů předložených žalobkyní. 5. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěry o skutkovém stavu. Dle smlouvy o úvěru Konsolidace půjček [číslo] ze dne [datum], jejíž součástí byly Všeobecné produktové podmínky a Sazebník, a formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč a žalovaný se zavázal jej uhradit ve 120 měsíčních splátkách ve výši 4 286,80 Kč, kdy byla úroková sazba sjednána ve výši 11,9% a RPSN ve výši 12,71%, splatnost splátek byla vždy k 7. dni v měsíci. Načerpaný úvěr byl použit částečně na úhradu stávajících závazků žalovaného, ve zbylé výši mu byl zaslán převodem na účet, jak dokládá doklad o načerpání úvěru. Z výpisu z účetní evidence k účtu žalovaného bylo prokázáno, že žalovaný nehradil řádně splátky, dostal se do prodlení, na základě čehož mu žalobkyně zaslala oznámení ze dne 12. 12. 2019 o prohlášení úvěru za splatný ke dni 10. 12. 2019 spolu s výzvou k úhradě dluhu v celkové výši 300 811,07 Kč. Odeslání oznámení bylo prokázáno podacím archem. Dne 14. 2. 2020 uzavřely strany dohodu o splátkách a uznání dluhu, kdy se žalovaný zavázal uhradit dluh ve výši 199 811 Kč, který uznal co do důvodu a výše, ve splátkách ve výši 4 000 Kč měsíčně, pod článkem III. si strany zároveň sjednaly zákonný úrok z prodlení v případě prodlení žalovaného. Žalovaný však splátky řádně neplatil, jak vyplývá z výpisů z úvěrového účtu žalovaného a z platební historie. Dne 7. 4. 2020 a 6. 7. 2020 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k řádnému hrazení splátek s upozorněním na možnost zesplatnění celého dluhu. Žalovaný však dále řádně úvěr ve splátkách nesplácel, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 10. 8. 2020, o čemž žalovaného vyrozuměla rozhodnutím o zesplatnění. Předžalobní upomínkou ze dne 17. 12. 2020 včetně podacího lístku prokázala žalobkyně vyzvání žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení. 9. Žalobkyni se výše uvedenými předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě o poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 300 000 Kč. Žalovaný naopak neprokázal, že by závazek v plné výši uhradil. Co se týče námitky žalovaného, že se na úvěr vztahovalo v rámci pandemie koronaviru úvěrové moratorium, dané splnění podmínek dle § 6 zákona 177/2020 Sb. žalovaný též nijak neprokázal, přes řádné předvolání se k soudnímu jednání nedostavil a soud jej tedy ani nemohl o daném poučit, kdy žalovaný neprokázal, že by žalobkyni oznámil, že má v úmyslu využít ochrannou dobu a že mu žalobkyně následně sdělila informace dle § 6 odst. 3 předmětného zákona. Soud proto rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a přiznal žalobkyni žalovanou částku 187 811,07 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 61 730 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 764 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 187 811,07 Kč sestávající z částky 8 620 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 44 600 Kč ve výši 9 366 Kč.