10 C 1/2022-21 — Okresní soud v Semilech

Předmětem řízení byl peněžitý nárok žalobkyně, který nabyla smlouvou o postoupení pohledávky od právního předchůdce – [právnická osoba] Pohledávka vůči žalovanému vznikla z titulu jeho jízdy dne 3. 2. 2021 ve vlaku [číslo] bez platného jízdního dokladu, při následném agresivním chování, v důsledku kterého došlo k nepovolenému zastavení vlaku a zdržení vlaku v délce trvání 4 minut. Dluh žalovaného je složen z přirážek 1 000 Kč za jízdu bez jízdního dokladu, 1 000 Kč za nepovolené zastavení vlaku a 1 200 Kč za nepovolené zdržení vlaku. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě listinných důkazů, neboť takový postup byl možný a u obou účastníků bylo možné souhlas dovodit absencí reakce na usnesení soudu ze dne 6. 1. 2022, č. j. 10 C 1/2022-10, resp. 10 C 1/2022-11. Jimi byli totiž účastníci vyzváni, aby se ve lhůtě soudem stanovené vyjádřili, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, a zároveň byli upozorněni, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. je k stručnému závěru o skutkovém stavu a právním posouzení věci uváděno následující. Na základě potvrzení o nedodržení SPPO ([číslo] s datem 3. 2. 2021, které je zjevně vyhotovováno přístrojem pro současný tisk tohoto potvrzení z elektronického systému, proto toto datum soud považuje za přesvědčivě doložené) a oznámení o závadách ve vlaku [číslo] (sepsaného vlakvedoucím [jméno] [příjmení] v [obec], s ručně uvedeným datem do formuláře 3. 2. 2020, které soud v letopočtu s ohledem na výše uvedené považuje za písařsky chybně zaznamenané, když má jít o letopočet 2021 vzal soud za prokázané, že žalovaný cestoval bez platného jízdního dokladu pro kolo a rezervaci, cestoval bez roušky, byl arogantní, napadl vlakvedoucího tak, že mu dal pěstí do obličeje, následně byl po domluvě s Policií ČR a dispečerem vyloučen z přepravy, přičemž byl odbaven hlášenkou [číslo] – viz shora a poučen o povinnostech k zaplacení přirážek zmiňovaných v prvním odstavci odůvodnění. Žalovaný tak s předchůdcem žalobkyně konkludentně uzavřel přepravní smlouvu dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), byl povinen uhradit patřičné jízdné, což zjevně neučinil. Následně byl vůči vlakvedoucímu agresivní, fyzicky jej napadl, muselo dojít k zastavení vlaku a nastalo zpoždění 4 minuty. Přepravci tak vznikl nárok, aby mu žalovaný zaplatil přirážky 1 000 Kč za jízdu bez jízdního dokladu, 1 000 Kč za nepovolené zastavení vlaku a 1 200 Kč za nepovolené zdržení vlaku (§ 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve spojení se Smluvními přepravními podmínkami [právnická osoba] pro veřejnou drážní osobní přepravu). K nároku na zaplacení přirážek přísluší též nárok na úrok z prodlení dle § 1968, § 1970 o. z. a nař. vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po jízdě bez platného dokladu, při níž zároveň žalovaný vyvolal neoprávněné zastavení vlaku a zpoždění, přičemž byl ve stejný den poučen a vyzván k zaplacení přirážek. Aktivní legitimace žalobkyně k vymáhání nároku za žalovaným v soudním řízení byla prokázána smlouvou z 3. 8. 2021 o postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni (§ 1879 o. z.). Ve věci úspěšné žalobkyni bylo vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř.) Náklady řízení tvoří jednak o soudní poplatek 400 Kč, a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby, a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014 (dále případně jen„ AT“). Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby – vždy po 200 Kč, dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) až c), bod 1., odst. 5 písm. a) AT), a konečně o náhradu za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. o částku 189 Kč (0,21 x (600 + 300)). Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaný ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdil) žádné relevantní důvody.