10 C 214/2021-59 — Okresní soud v Semilech

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na peněžité plnění s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že poskytla plnění z pojistné smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a to jako odpovědnostní pojistitel. Šlo o plnění na pojistnou událost registrovanou žalobkyní pod č. 2020 – dopravní nehodu ze dne 2. 6. 2020, kterou pojištěným vozidlem [anonymizováno] žalované, konkrétně nákladním vozidlem [registrační značka] s návěsem [registrační značka] způsobil dne 2. 6. 2020 řidič – zaměstnanec žalované [jméno] [příjmení] v [obec] u [právnická osoba] – AH. Řidič při couvání narazil do domu [adresa], přičemž z relace policie ČR č. j. KRPU – [číslo] – 2020 a ze sdělení [stát. instituce] sp. zn. Mg [číslo] 2020 plyne, že zaměstnanec žalované bezprostředně po střetu z místa dopravní nehody s vozidlem ujel, aniž by sepsal společný záznam o dopravní nehodě anebo ji oznámil policii. Dopravní nehodou byla na fasádě domu způsobena škoda poškozenému vlastníku [jméno] [příjmení], jemuž žalobkyně dle § 6 a § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ Zákon“) vyplatila dne 6. 8. 2020 náhradu škody (pojistné plnění z výše uvedené pojistné smlouvy ve výši celkem 23 162 Kč (po přezkoumání předložené fakturace, kterou žalobkyně nad rámec uvedeného plnění až do uplatněné částky celkem 33 429,88 Kč vyhodnotila jako nadhodnocenou). Žalobkyně měla za to, že jestliže řidič – zaměstnanec žalované z místa dopravní nehody vozidlem odjel, aniž by sepsal společný záznam o dopravní nehodě nebo tuto skutečnost oznámil policistovi, čímž ztížil žalobkyni možnost řádného šetření škodné události zejména v ohledu, že znemožnil zjištění jiného postižního důvodu, pak žalobkyně má vůči žalované nárok dle § 10 odst. 1 Zákona, a to dle písmene b) a c) ve znění účinnému od 23. 9. 2016, k nahrazení toho, co za žalovanou plnila poškozenému. Respektive s ohledem na novelizované znění Zákona, konkrétně na ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) žalobkyně nemusí prokazovat, že by – vedle okolnosti, že řidič od nehody ujel – vlivem opuštění místa nehody řidičem došlo k také ke ztížení šetření, jenž má žalobkyně jako pojistitelka konat. Žalovanou vyzvala k plnění korespondencí ze dne 30. 10. 2020 na adrese sídla dle výše uvedené pojistné smlouvy, stanovila lhůtu k 13. 11. 2020, v ní však žalovaná ničeho neplnila. Po provedeném dokazování žalobkyně zdůraznila, že řidič neprováděl otáčení s dostatečnou pozorností, neověřil si dostatečně možnost nezpůsobit škodu ani to, zda na majetku škodu nezpůsobil, místo nehody opustil. Přitom sám ve výpovědi připustil, že možnost způsobení škody zde byla, pro otáčení vozidla nebylo mnoho místa. Řidič je přitom osobou s mnohaletou praxí, profesionál, tudíž měl a mohl dbát zvýšené pozornosti. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Zdůraznila, že řidič [příjmení] nebyl v příkazu [stát. instituce] sp. zn. Mg [číslo] PŘ/3074/2020 ze dne 12. 10. 2020 uznán vinným přestupkem dle § 125c odst 1 písm. i) bod 1-4 zák o provozu na pozemních komunikacích; nebyl tedy správním orgánem vyhodnocen jako řidič, který by porušil povinnosti řidiče dle § 47 uvedeného zákona, tj. že by opustil místo dopravní nehody bez sepsání společného záznamu o nehodě či bez oznámení nehody policii. Žalovaná zdůrazňovala, že řidič si nebyl vědom toho, že při couvacím manévru došlo ke kontaktu jízdní soupravy s domem [adresa] a tím vzniklému poškození domu; pokud by si toho byl vědom, místo by nepochybně neopustil, a buď by společný záznam sepsal, nebo by věc oznámil policii. Jednalo se o minimální poškození domu (v důsledku drobného zavadění zadní části návěsu o překážku), o kterém řidič nákladní jízdní soupravy o délce cca 20 m nemusel mít sebemenší povědomí; v tom spatřovala žalovaná zřetele hodný důvod, pro který řidič nesplnil povinnost zůstat na místě dopravní nehody do doby sepsání společného záznamu o nehodě, nebo ohlášení nehody policii. Argumentovala i tím, že návěsy nejsou vybaveny žádnými parkovacími senzory či kamerami, které by řidiči usnadnily couvací manévr, řidič je odkázán na vizuální kontrolu prostoru pomocí zpětných zrcátek a v jeho silách mnohdy není, aby si zajistil způsobilou a náležitě poučenou osobou, která by mu byla k dispozici při každém couvacím manévru; není v jeho silách vždy po dokončení couvání pro kontrolu absence poškození vystoupit z vozidla realizovat prohlídku okolí. V chování řidiče tak nebylo úmyslné či hrubě nedbalé jednání, které jinak ustanovení § 10 Zákona vyžaduje pro uplatnění postižního práva pojišťovny. Žalovaná také nesouhlasila s obecnou námitkou žalobkyně, že řidič mohl být pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek (aniž by to bylo možné v důsledku opuštění místa nehody ověřit), jelikož řidič jako profesionál stěží mohl být pod jejich vlivem; opaku by si jistě všimli ostatní účastníci silničního provozu a nahlásili to policii. Ostatně dle žalované vzhledem k dopravní nehodou způsobené škodě nepřesahující částku 100 000 Kč by postačovalo sepsání společného záznamu o dopravní nehodě, tudíž nebylo nutné na místo volat policii a nevznikla ani povinnost podrobit se dechové zkoušce. V souvislosti s tím, že ničím nepodložená, tj. pouze eventuální možnost vlivu návykových látek, nemůže mít za následek nemožnost či podstatné ztížení šetření okolností rozhodných pro posouzení vzniku nároku na pojistné plnění a jeho výši, odkázala žalovaná na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 10. 2012, sp. zn. 23 Cdo 2007/2012. Po provedeném dokazování pak žalovaná vyzdvihla, že dle ní není postižní důvod dán, jelikož řidič neměl, ani nemohl mít, povědomí o způsobení dopravní nehody; to způsobuje důvod hodný zřetele k tomu, aby právo postihu žalobkyni nepříslušelo. 3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkové okolnosti. 4. Z listiny„ Detail relace o dopravní nehodě“ [číslo jednací], oznámené 3. 6. 2020, soud zjistil, že 2. 6. 2020 cca v 19 hodin došlo v [obec] u firmy [anonymizována dvě slova] k dopravní nehodě tak, že řidič nákladního vozidla s návěsem [registrační značka] a [anonymizováno] [číslo] zde při couvání narazil do domu [adresa] a poté z místa dopravní nehody ujel. Celou dopravní nehodu viděla svědkyně a byl pořízen videozáznam. 5. Podle sdělení [stát. instituce] ze dne 5. 11. 2020 pod sp. zn. Mg [číslo] [spisová značka] vůči právnímu zástupci žalobkyně uvedl správní úřad, že viníkem dopravní nehody dne 2. 6. 2020 byl [jméno] [příjmení], narozen [datum], ohledně příslušného škodícího vozidla byly uvedeny tahač [značka automobilu] a návěs [anonymizováno] a [registrační značka] již v předchozím odstavci odůvodnění, jako poškození – poškozená fasáda domu, s příčinou dopravní nehody dle § 5 odst. 1 písm. b), § 24 odst. 2 zák. č. 361/2000 Sb. § 125c odst. 1 písm. k) zák. č. 361/2000 Sb. Ohledně alkoholu bylo uvedeno, že nemohl být zjištěn. 6. Ze spisu [stát. instituce], vedeného po přestupku [číslo] přestupci – [jméno] [příjmení] jednak soud zjistil, že rozhodnutím sp. zn. Mg [číslo] [spisová značka], č. j. [spisová značka] ze dne 12. 10. 2020, které byla o právní moci 3. 11. 2020, když předtím bylo podle potvrzené doručenky předáno poštou dne 24. 10. 2020 oproti vlastnoručnímu podpisu přestupci [jméno] [příjmení], byl vydán příkaz v rámci přestupkového řízení. Jím byl [jméno] [příjmení] uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zák. č. 361/2000 Sb. - porušení ustanovení § 5 odst. 1 písm. b), § 24 odst. 2 téhož zákona, kterého se z nedbalosti dopustil tím, že dne 2. 6. 2020 v 19 hodin jako řidič jízdní soupravy složené z nákladního vozidla – tahače [značka automobilu], [registrační značka] a návěsu [značka automobilu], [registrační značka] se v [obec] na parkovišti u firmy [anonymizována dvě slova] – domu [adresa] plně nevěnoval řízení a při couvání na malém parkovišti z důvodů otáčení jízdní soupravy narazil zadní částí návěsu do domu [adresa]. Při dopravní nehodě nedošlo ke zranění osob, alkohol nemohl být zjišťován a škoda byla odhadnuta na cca 50 000 Kč. [jméno] [příjmení] za uvedené protiprávní jednání byla citovaným příkazem uložena dle § 125c odst. 5 písm. f) zák. č. 361/2000 Sb. a v souladu s ustanovením § 35 písm. b) zák. č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich pokuta 2 000 Kč. Ve správním spise byl obsažen i protokol o nehodě v silničním provozu, vyhotovený (stejně jako bylo ohledáno místo dopravní nehody dne 3. 6. 2020), podle něj byla svědkem nehody [jméno] [příjmení], která popsala, že řidič výše uvedeného nákladního vozidla s návěsem zde při couvání narazil do domu [adresa] a poté z místa nehody ujel. Policie zaznamenala poškození fasády domu [adresa] s výší 3,4 m, o čemž pořídila také fotodokumentaci. Z ní, a to i v originále elektronického vyhotovení zaznamenaného na DC nosiči, soud zjistil poškození fasády domu u nápisu [anonymizováno], a to zleva ve svislém směru od písmene„ Í“, šlo o několik protlačení do