10 C 215/2021-15 — Okresní soud v Semilech

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení dlužného pojistného za období od 22. 1. 2020 do 13. 8. 2020 ve výši 2 537 Kč z titulu pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky pod [číslo] s počátkem pojištění od 22. 10. 2019. Účelem sjednání pojištění bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla podle zák. č. 168/1999 Sb. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla doručována do vlastních rukou postupem uvedeným v ust. § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) na adrese trvalého pobytu. U žalovaného bylo postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, a protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání. Ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. je k stručnému závěru o skutkovém stavu a právním posouzení věci uváděno následující. Písemnou smlouvou z 22. 10. 2019, resp. s datem počátku pojištění k tomuto datu, bylo prokázáno uzavření smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, [značka automobilu], [registrační značka]. Žalovanému vznikla povinnost platit roční pojistné 8 136 Kč, s čtvrtletní splatností vždy k 22. dni v měsících říjen, leden, duben a červenec běžného kalendářního roku ve výši 2 034 Kč, kterou nesplnil za období od 22. 1. 2020 do 13. 8. 2020 (datum zániku smlouvy v důsledku neplacení pojistného i přes dodatečnou výzvu žalobkyně, § 12 odst. 1 písm. e) zák. č. 168/1999 Sb., resp. § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.)) v rozsahu částky 2 537 Kč (resp. v řízení netvrdil a neprokázal opak, přičemž žalobkyně nemůže v řízení prokazovat negativní skutečnost spočívající v absenci úhrady pojistného). Úrok z prodlení je opodstatněn § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nař. vl. 351/2013 Sb. Žalobkyně přitom úrok požadovala z dlužného pojistného 2 537 Kč a až od posledního dne kalendářního měsíce, v němž došlo k zániku pojištění (od 31. 8. 2020), byť by jej mohla požadovat už od splatnosti pojistného. Ve věci úspěšné žalobkyni bylo vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř.) Náklady řízení tvoří jednak o soudní poplatek 400 Kč, a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby, a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014 (dále případně jen„ AT“). Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby – vždy po 200 Kč, dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) až c), bod 1., odst. 5 písm. a) AT), a konečně o náhradu za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. o částku 189 Kč (0,21 x (600 + 300)). Aplikace ustanovení § 14b AT byla volena s ohledem na předmět řízení – 2 537 Kč a podání žaloby stejnou žalobkyní na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech (např. 10 C 246/2020, 10 C 28/2021, 10 C 39/2021, 10 C 73/2021 atd.). Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaný aktivně ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdil) žádné relevantní důvody.