10 C 4/2022-18 — Okresní soud v Semilech

Předmětem řízení nárok žalobkyně na zaplacení 2 000 Kč jako bezdůvodného obohacení žalovaného z titulu žalobkyní uznané neplatné smlouvy o zápůjčce, uzavřené předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], [IČO] a žalovaným, který na základě toho získal na svůj účet částku 2 000 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě listinných důkazů, neboť takový postup byl možný a žalobkyně s ním souhlasila výslovně již v žalobě, u žalovaného bylo možné souhlas dovodit absencí reakce na usnesení soudu ze dne 13. 1. 2022, č. j. 10 C 4/2022-9. Jím byl totiž žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě soudem stanovené vyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, a zároveň byl upozorněn, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.)). Ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. je k stručnému závěru o skutkovém stavu a právním posouzení věci uváděno následující. Žalovanému byla na jeho účet [číslo] vedený u [právnická osoba] (zrušený ke dni 17. 3. 2017) poskytnuta dne 28. 2. 2014 částka 2 000 Kč z účtu vedeného na předchůdce žalobkyně [právnická osoba] – č. účtu [bankovní účet]. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by toto plnění přijal z nějakého právního titulu, žalobkyně uváděla, že šlo o neplatnou smlouvu o zápůjčce. S ohledem na to vzniklo žalovanému bezdůvodné obohacení podle § 2291 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), které je povinen vydat tomu, na jehož úkor se bezdůvodně obohatil, resp. aktuálně žalobkyni, jež je podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 6. 2017 (§ 1879 o. z.), uzavřené mezi ní a předchůdcem žalobkyně, aktivně legitimovaná vymáhat vydání bezdůvodného obohacení. Žalobě tedy bylo vyhověno. Podle § 151 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl také o náhradě nákladů řízení, přičemž právo na tuto náhradu přisoudil ve věci úspěšné žalobkyni (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Ve věci úspěšné žalobkyni bylo vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř.) Náklady řízení tvoří jednak o soudní poplatek 400 Kč, a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby, a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014 (dále případně jen„ AT“). Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby – vždy po 200 Kč, dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) až c), bod 1., odst. 5 písm. a) AT), a konečně o náhradu za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. o částku 189 Kč (0,21 x (600 + 300)). Aplikace § 14b AT odpovídá situaci, kdy řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (např. EPR 47146/2020, EPR 240921/2020 atd., přičemž tarifní hodnota nepřevýšila 50 000 Kč). Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaný ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdil) žádné relevantní důvody.