10 C 86/2022-27 — Okresní soud v Semilech

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částek 6 486 Kč, 7 144 Kč a 8 037 Kč jako příspěvků z titulu § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. za vozidlo [registrační značka], [VIN kód], ke kterému žalovaný jako vlastník/provozovatel neměl v době od 16. 7. 2019 do 30. 11. 2019, dále od 1. 12. 2019 do 30. 4. 2020 a konečně od 1. 5. 2020 do 18. 10. 2020 sjednáno povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, resp. v částkách 3 x 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb.). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud rozhodl ve věci bez jednání, na základě listinných důkazů. Na základě listinných důkazů soud učinil níže uvedená skutková zjištění, která následně níže popsaným způsobem právně hodnotil. Žalobkyně jako příjemkyně příspěvků vlastníků, popř. provozovatelů motorových vozidel, které jsou provozovány bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to na základě zák. č. 168/1999 Sb. zjistila, že automobil uvedený v prvním odstavci odůvodnění neměl v tam uvedenou dobu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle registru vozidel (jak soud ověřil dotazem na [stát. instituce], dopravní odbor) byl provozovatelem a vlastníkem vozidla pro uvedená období, jak je zmíněno v prvním odstavci odůvodnění, zaznamenán žalovaný, a to konkrétně až do 23. 10. 2020, kdy ve vztahu k vozidlu je v registru zaznamenán zánik – ekologická likvidace. Žalovanému proto žalobkyně zaslala výzvy k zaplacení příspěvků (137 dní, 152 dní a 171 dní, vždy po 47 Kč), podle § 4 odst. 1, 2 ve výši dle § 4 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb., z jejichž obsahu soud zjistil nejen shodnost období a částek, které žalobkyně vyčíslila, s jejími tvrzeními, dále i to, že stanovila jejich splatnost, jakož i splatnost poplatků spojených s uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 cit. zák., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.) ve výši 3 x 300 Kč, do 30 dnů od doručení výzvy. Zásilky byly žalovanému jako doporučené odesílány na adresu jeho trvalého pobytu [ulice a číslo], [obec], a to pod podacími čísly [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], odeslány v den vyhotovení výzev (1. 7. 2020, 1. 10. 2020 a 31. 12. 2020), přičemž dle § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) se má za to, že zásilka došla žalovanému třetí pracovní den poté, tj. v pondělí dne 6. 7. a 6. 10. 2020 a 6. 1. 2021, 30-i denní lhůta k plnění stanovená žalobkyní pak uplynula 5. 8., 5. 11. 2020 a 5. 2. 2021. Žalovaný však tuto povinnost nesplnil, tudíž žalobkyni soud přisoudil nejen částku celkem 22 567 Kč (součet 6 486 Kč, 7 144 Kč a 8 037 Kč), ale dle § 1968 a § 1970 o. z. i úrok z prodlení z této částky (resp. z jednotlivých dílčích částek) ode dnů následujících po splatnosti stanovené ve výzvách, resp. od dat žalobkyní uvedených jako pozdějších v žalobě (které soud nemůže přesáhnout ve prospěch žalobkyně a v neprospěch žalovaného, jak vyplývá z § 153 odst. 2 o. s. ř.), ve výši 8,25% (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Zároveň byl žalobkyni přisouzen i nárok 900 Kč představující poplatek spojený s uplatněním práva na příspěvek za nepojištěné vozidlo dle § 4 odst. 4 Zákona a § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Ve věci úspěšné žalobkyni bylo vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř.), které tvoří soudní poplatek 903 Kč a náklady právního zastoupení 1 452 Kč Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby, a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby – vždy po 300 Kč (celkem 900 Kč), dále o 300 Kč jako náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba – vždy po 100 Kč, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) až c), bod 2., odst. 5 písm. a), vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně o náhradu za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. o částku 252 Kč (0,21 x 900 + 300)). Důvod pro aplikace § 14b AT ohledně opakovaných návrhů shodné žalobkyně soud shledal s přihlédnutím k podobným věcem řešeným zdejším soudem (např. 6 C 38/2022, 6 C 46/2022, 10 C 53/2022, 10 C 59/2022, 5 C 20/2022, 5 C 22/2022 atd.). Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaný aktivně ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdil) žádné relevantní důvody.