12 C 132/2021-48 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou domáhá na žalovaném zaplacení částky v celkové výši 64 530,98 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného závazku dle smlouvy o vydání kreditní karty [číslo] ze dne 30. 7. 2015, jež je smlouvou o úvěru, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, žádné důkazy nepředložil. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen jako „o. s. ř.“) rozhodl proto soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 2. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěry o skutkovém stavu. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně [příjmení], a. s byla dne 30. 7. 2015 uzavřena smlouva o vydání kreditní karty [číslo] jejíž součástí byly Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, Všeobecné obchodní podmínky, Ceník produktů a služeb pro soukromé účely. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 83 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty, kdy vyčerpaná část úvěru byla úročena dle smlouvy sazbou 22,56% ročně spolu se sjednanými poplatky, kdy úvěr měl žalovaný splácet prostřednictvím 12 splátek za rok, kdy výše splátky je 9% z celkové částky splatné klientem. Jelikož žalobkyně prokázala vydání kreditní a poskytnutí úvěrového rámce, avšak žalovaný nehradil splátky řádně a včas, jak vyplývá z výpisu z účtu, banka v souladu se smlouvou a podmínkami celou dlužnou částku zesplatnila ke dni 23. 12. 2019, což oznámila žalovanému dopisem ze dne 27. 12. 2019. Dopisem ze dne 12. 8. 2020 bylo postoupení pohledávky na [právnická osoba], a. s., oznámeno žalovanému, kdy postoupení proběhlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 4. 2020, dopisem ze dne 19. 8. 2020 bylo postoupení pohledávky na žalobkyni oznámeno žalovanému, kdy postoupení proběhlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2020. 3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Z provedených důkazů soud uzavřel, že [právnická osoba], a. s dne 30. 7. 2015 uzavřela s žalovaným smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] jejíž součástí byly Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, Všeobecné obchodní podmínky, Ceník produktů a služeb pro soukromé účely. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 83 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty, kdy vyčerpaná část úvěru byla úročena dle smlouvy sazbou 22,56% ročně spolu se sjednanými poplatky, kdy úvěr měl žalovaný splácet prostřednictvím 12 splátek za rok, kdy výše splátky je 9% z celkové částky splatné klientem. Jelikož žalobkyně prokázala vydání kreditní karty a to převzetím kreditní karty ze dne 2. 9. 2015 a protokolem o převzetí kreditní karty/pinu ze dne 3. 8. 2018 a poskytnutí úvěrového rámce, avšak žalovaný nehradil splátky řádně a včas, jak vyplývá z výpisu z účtu, banka v souladu se smlouvou a podmínkami celou dlužnou částku zesplatnila ke dni 23. 12. 2019, což oznámila žalovanému dopisem ze dne 27. 12. 2019. Žalobkyně tak požaduje částku 64 030,98 Kč na jistině, částku 500 Kč za poplatky a dále smluvním úrok a zákonný úrok z prodlení. Výše uvedenými dopisy a smlouvami bylo prokázáno postoupení pohledávky až na žalobkyni. Předžalobní upomínkou ze dne 21. 8. 2020 včetně podacího archu bylo prokázáno splnění povinnosti předžalobní upomínky. Protože žalovaný neprokázal, že by závazek v plné výši uhradil, vyhověl soud žalobě a uložil žalovanému povinnost zaplatit nesplacenou jistinu spolu s úrokem z úvěru i s úrokem z prodlení v zákonné výši, a to podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Současně soud přiznal žalobkyni i dlužné poplatky, které lze zhodnotit jako účelně vynaložené náklady. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 508,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 227 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 64 530,98 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 850 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t., kdy předžalobní výzva nebyla shledána jako výzva kvalifikovaná, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 150 Kč ve výši 2 131,50 Kč.