12 C 139/2021-11 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou domáhá na žalovaném zaplacení částky 6 500 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru dle smlouvy ze dne 12. 10. 2017 mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně. Žalovaný se k žalobě vyjádřil, avšak pouze požádal o splátkový kalendář s odůvodněním, že z jeho výdělku přispívá rodičům na domácnost a přislíbil spolupráci a ochotu dané zaplatit, žádné důkazy nepředložil. S ohledem na nemožnost vydání rozsudku pro uznání, kdy soud žalobu částečně zamítl, a za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen jako „o. s. ř.“) rozhodl proto soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů. 2. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěry o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, tj. společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému částku 6 000 Kč dne 12. 10. 2017. Žalovaný obdržel částku 6 000 Kč, kterou však neuhradil, kdy splatnost nastala dne 11. 11. 2017, tj. měsíc od poskytnutí částky. Dále žalobkyně požaduje náklady na upomínání ve výši dvakrát 250 Kč. Dopisem ze dne 6. 5. 2020 byl žalovaný informován o postoupení pohledávky, a to z původního věřitele – společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba] na základě smlouvy ze dne 20. 12. 2019, na základě smlouvy ze dne 20. 12. 2019 pak došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, zároveň jí bylo prokázáno splnění povinnosti zaslání předžalobní upomínky. Žalobkyně sice v řízení tvrdila, že na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 12. 10. 2017 uzavřené mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně, společnosti [právnická osoba] prostřednictvím stránek [webová adresa] bylo prokázáno schválení úvěrového rámce žalovanému ve výši 35 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem z úvěru ve výši 8,5% ročně a s poplatkem ve výši 12,5% ročně z každé čerpané splátky, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 12,5% nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru, příp. ve výši 1 000 Kč měsíčně, pokud by byla daná částka nižší, avšak schválení smlouvy žalovaným, tj. uzavření smlouvy, nikterak neprokázala. 3. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Z výše uvedených provedených důkazů soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala uzavření úvěrové smlouvy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, a proto je třeba na částku 6 000 Kč nahlížet jako na bezdůvodné obohacení. Žalobkyně poskytnutí částky 6 000 Kč žalovanému prokázala výpisem o platbě a výpisy ze systému. Protože žalovaný neprokázal, že by žalovanou částku uhradil, vyhověl soud žalobě a uložil žalovanému uhradit dlužnou částku 6 000 Kč. Současně přiznal žalobkyni dva poplatky za vymáhání částky po 250 Kč. Dále pak přiznal žalobkyni z částky 6 000 Kč zákonný úrok z prodlení podle § 1970 a § 2395 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode 30 dní od splatnosti, kdy i dle tvrzení žalobkyně měl žalovaný dané splácet v měsíčních splátkách, kdy žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru, a proto soud rozdíl mezi smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení, tj. co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 950 Kč, zamítl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Pro úplnost soud uvádí, že žádost žalovaného o umožnění úhrady částky ve splátkách soud neshledal jako důvodný, neboť se jedná o nízkou dlužnou částku a žalovaný svá tvrzení o finanční situaco soudu nikterak nedoložil.