12 C 71/2022-22 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou domáhá na žalovaném zaplacení částky v celkové výši 21 937,65 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného závazku dle smlouvy o osobní kreditní kartě k účtu č. [bankovní účet], jež je smlouvou o úvěru. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, žádné důkazy nepředložil. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen jako „o. s. ř.“) rozhodl proto soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 2. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěry o skutkovém stavu. Mezi žalovaným a žalobkyní byla dne 18. 10. 2013 uzavřena smlouva o osobní kreditní kartě k účtu č. [bankovní účet], jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky a Podmínky osobních kreditních karet, jak bylo prokázáno předmětnými podmínkami a smlouvou. Současně byl žalovaný seznámen se Standardními evropskými informacemi o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec až do výše 30 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty, kdy vyčerpaná část úvěru byla úročena dle smlouvy sazbou 19,9 % ročně, od 6. 1. 2015 sazbou 21,99 % ročně. Strany si zároveň sjednaly úpravu bezúročného období a pojištění schopnosti splácet s cenou ve výši 0,49% měsíčně z čerpané částky. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru, minimálně však ve výši 100 Kč spolu se splatnými úroky. Splátky byly hrazeny automaticky převodem z účtu žalovaného č. [bankovní účet] bez dalšího souhlasu žalovaného. Jak bylo prokázáno výpisem z účtu, žalovaný nehradil splátky řádně a včas, banka v souladu se smlouvou a podmínkami odstoupila od smlouvy, což oznámila žalovanému dopisem ze dne 31. 1. 2022, doručeno bylo dle dodejky fikcí dne 14. 2. 2022 Smlouva tak zanikla tohoto data. Výpisem z účtu ke kreditní kartě ze dne 14. 2. 2022 byl žalovaný informován o celkové dlužné částce ke dni splatnosti ve výši 25 689,85Kč. Žalovaný po dni zesplatnění úvěru ničeho neuhradil. Žalobkyně vedle jistiny ve výši 21 937,65 Kč požaduje obchodní úrok z úvěru, který však namísto výše 21,99% jistiny ročně požaduje pouze ve výši 11,75% jistiny ročně, kdy současně požaduje zákonný úrok z prodlení. Předžalobní výzvou ze dne 14. 2. 2022 bylo prokázáno vyzvání žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. 3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Protože žalovaný neprokázal, že by závazek v plné výši uhradil, vyhověl soud žalobě a uložil žalovanému povinnost zaplatit nesplacenou jistinu spolu s poníženým úrokem z úvěru i s úrokem z prodlení v zákonné výši, a to podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 330 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 878 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 937,65 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Odměnu za právní zastoupení a náhradu hotových výdajů soud stanovil v souladu s vyhláškou MS č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění vyhlášky MS č. 120/2014 Sb. účinné od 1. 7. 2014 (dále jen AT), a to dle § 14b odst. 1 písm. a, b) AT, neboť toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč (např. EPR 5881/2018, EPR 79343/2018, EPR 59508/2019, EPR 70244/2022).