12 C 9/2022-16 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 040 Kč s příslušenstvím jakožto jízdného a přirážky k jízdnému z titulu smlouvy o přepravě osob, kterou žalovaný s žalobkyní uzavřel dne 11. 9. 2020 a 2. 12. 2020, kdy cestoval hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní. Žalovaný žádné důkazy nepředložil a k žalobě samé se nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 2. Z předložených listinných důkazů, tj. zápisů o provedené přepravní kontrole, vyplývá, že žalovaný byl kontrolován v prvém případě při cestě dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní dne 11. 9. 2020 v 12:31 hodin na lince [číslo] kdy o kontrole byl sepsán kontrolní zápis [číslo]. V druhém případě byl pak žalovaný kontrolován dne 2. 12. 2020 v 6:01 hodin na lince [číslo] kdy o kontrole byl sepsán kontrolní zápis [číslo]. V obou případech se žalovaný neprokázal na výzvu platným jízdním dokladem. Jak vyplývá ze Smluvních přepravních podmínek, jízdné v obou případech činilo 20 Kč a přirážka k jízdnému 1 000 Kč. Dnem 23. 9. 2021 je datována předžalobní výzva k plnění adresovaná žalovanému. Její odeslání je prokázáno potvrzením pošty. 3. Tento skutkový stav soud posuzoval podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a podle § 3 odst. 2 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, dle kterého je přepravní smlouva uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Podle § 7 téže vyhlášky platí cestující jízdné podle tarifu, v daném případě 20 Kč a podle Smluvních přepravních podmínek žalobkyně zaplatí cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, jízdné a přirážku 1 000 Kč. 4. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný v obou případech cestoval dopravním prostředkem žalobkyně, čímž došlo k uzavření smlouvy o přepravě osob. Protože cestoval bez jízdního dokladu, vznikla mu vždy povinnost zaplatit jízdné 20 Kč a přirážku k jízdnému 1 000 Kč. Žalovaný neprokázal, že by dluh uhradil, a proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 040 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 6. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř.