3 C 67/2012-1099 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 9. 8. 2012 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým by bylo vypořádáno společné jmění manželů (dále jen SJM) z manželství se žalovaným, které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 11. 8. 2009 č. j. 10 C 77/2009-10. Předmětem vypořádání učinila nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] (pozemek parc. [číslo] pozemek parc. č. st. [číslo], budova [číslo popisné]) a závazky SJM vůči třetím osobám - [jméno] a [jméno] [příjmení] z titulu splnění jejich ručitelského prohlášení vůči věřiteli účastníků [titul] [jméno] [příjmení], závazek z úvěrové smlouvy ČMSS č. 574283801, závazek z úvěrové smlouvy [právnická osoba] č. 580561901 a závazek vůči [celé jméno žalovaného] (synu účastníků) vzniklý z toho, že [celé jméno žalovaného] uzavřel (zastoupen účastníky) úvěrovou smlouvu s [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] č. 887/ 2003, jejíž výnos byl použit na majetek v SJM. Žalobkyně dále žádala, aby při vypořádání byly zohledněny příjmy žalovaného z pronájmu nemovitostí v zaniklém SJM, vnosy z výlučného jmění žalobkyně do SJM v době trvání manželství a vnosy žalobkyně do zaniklého SJM po právní moci rozsudku o rozvodu manželství. V průběhu řízení žalobkyně zpřesňovala tvrzení ohledně struktury a výše svých vnosů a odpovídající nároky částečně brala zpět, naposledy dle podání ze dne 15. 5. 2019 žádala zohlednit částku 1 753 800 Kč, která měla představovat součet ceny materiálů darovaných jí jejím otcem [jméno] [příjmení] a použitých na stavbě domu a přímo darovaných finančních prostředků k uhrazení faktur za stavební a další práce v souvislosti se stavbou domu, částku 370 000 Kč z výlučného jmění žalobkyně (pocházející z čerpání úvěrů ze stavebního spoření rodičů žalobkyně a žalobkyni darovaných) použitou na dokončovací práce domu, částku 1 593 000 Kč spolu s úroky z prodlení 214 044,42 Kč zaplacené žalobkyní manželům [příjmení] (rodičům žalovaného) z titulu splnění jejich ručení za dluh účastníků, částku 36 000 Kč zaplacenou žalobkyní na úhradu splátek půjčky od [titul] [jméno] [příjmení] po rozvodu manželství, splnění závazku z úvěrové smlouvy ČMSS č. 574283801 žalovanou po rozvodu manželství, částku 34 468 Kč použitou na splacení závazku vůči synovi po rozvodu manželství a částku 88 723 Kč investovanou do domu po rozvodu manželství. V průběhu řízení upřesnila, že se správně mělo jednat o částku 76 500 Kč, přičemž z důvodu absence doklad o platbě netrvala na nahrazení částky 15 000 Kč za fasádní práce a požadovala pouze 37 723 Kč za vyštěrkování cesty a 24 500 Kč za svítidla (celkem 62 223 Kč). Nad rámec původní žaloby v podání ze dne 15. 5. 2019 požadovala žalobkyně zohlednit též částku 142 000 Kč, kterou ze svých výlučných prostředků (pocházejících z darů od otce) za trvání manželství použila na splácení půjčky [titul] [jméno] [příjmení]. Ohledně způsobu vypořádání SJM navrhla, aby byl nemovitý majetek přikázán do jejího výlučného vlastnictví, a to jednak s ohledem na výši jejích vnosů do SJM a též v zájmu nezletilých dětí, které má žalobkyně svěřeny do péče a ve vypořádávaném domě mají bydliště, přičemž jedno z dětí je zdravotně postižené. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že učinil nesporným žalobkyní vymezený rozsah vypořádávaného majetku (nemovitostí, závazků vůči ČMSS, [celé jméno žalovaného] a rodičům žalobce). Zpochybnil však žalobkyní uplatněné vnosy do stavby domu. Tvrdil, že stavba byla prováděna svépomocí především ze strany žalovaného a jeho otce. Připustil, že též otec žalobkyně se v počátečních stádiích na stavbě podílel, ale popřel, že by to bylo v žalobkyní tvrzeném rozsahu. K částce 370 000 Kč, která měla pocházet z čerpání úvěrových smluv rodičů žalobkyně, uvedl, že s ohledem na datum uzavření smluv nemohla být částka poskytnuta tak, jak žalobkyně uvádí a její tvrzení o tomto vnosu označil za účelová. Jako nepodložené sporoval i tvrzené investice žalobkyně do domu po rozvodu. K příjmům, které měl mít z pronájmu domu, uvedl, že též žalobkyně nemovitost po rozvodu pronajímala od srpna 2009 do září 2010 a měla z tohoto podnikání příjem. Sám pak požadoval ve vypořádání SJM zohlednit finance zapůjčené od sestry žalovaného ve výši 90 000 Kč a rodičů žalovaného ve výši 291 000 Kč využité při stavbě domu, práce provedené otcem žalovaného v rozsahu 5 999 hodin oceněné částkou 1 259 790 Kč a čerpání elektrické energie z domu rodičů žalovaného při stavbě od srpna 2003 do prosince 2006. K navrhovanému způsobu vypořádání uvedl, že má obavy o schopnost žalobkyně vyplatit mu vypořádací podíl, a proto by bylo vhodnější nemovitosti prodat a výnos rozdělit mezi účastníky. Na konci řízení po zhotovení aktuálního znaleckého posudku k ocenění nemovitosti uvedl, že nemá dostatek prostředků k vyplacení vypořádacího podílu a nežádal přikázání nemovitosti do svého vlastnictví. 3. Soud již jednou ve věci rozhodl rozsudkem č. j. 3 C 67/2012 – 781 ze dne 4. 12. 2019, který byl odvolacím soudem zrušen usnesením č. j. 26 Co 140/2020-821 ze dne 10. 11. 2020 a odvolací soud uložil soudu prvního stupně, aby stanovil nutné náklady na zhotovení„ hrubé stavby“ domu [adresa] v cenách platných v letech 2001 až 2005 a aktuální cenu pozemku parc. č. st. [číslo] - jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí]. 4. V průběhu řízení učinili účastníci nesporným, že každý z nich po určitou dobu po rozvodu manželství pronajímal dům [adresa], přičemž oba tím získali shodnou částku, přibližně 50 000 Kč. Též učinili nesporným, že žalobkyně po rozvodu manželství uhradila 36 000 Kč na splátky půjčky od [titul] [příjmení]. K těmto skutečnostem proto soud neprováděl dokazování. 5. Z rozsudku Okresního soudu v Semilech č. j. 10 C 77/2009-9 ze dne 11. 8. 2009 soud zjistil, že manželství účastníků uzavřené dne 15. 4. 1995 bylo rozvedeno s právní mocí rozsudku dne 11. 8. 2009. Děti z tohoto manželství, včetně jednoho zdravotně a mentálně postiženého, jsou svěřeny do péče žalobkyně. 6. Z výpisu z katastru nemovitostí z [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] vedeném u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště] soud zjistil, že ve společném jmění manželů [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalobkyně] je pozemek parc. [číslo] trvalý travní porost a pozemek parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, včetně stavby [adresa žalovaného a žalobkyně], rodinný dům. 7. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], znalce v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, a výslechu tohoto znalce soud zjistil, že obvyklou cenu domu a pozemku podle stavu nemovitostí a cenové úrovně ke dni 11. 8. 2009 znalec stanovil na 6 950 000 Kč. Znalec použil porovnávací metodu, oceňovanou nemovitost srovnal se 3 případy, z toho v jednom byla známa realizovaná kupní cena, ve dvou případech znalec vycházel z ceny inzerované. Znalec uvedl, že současná cena (vztaženo ke dni vypracování posudku 23. 1. 2016 i výslechu znalce 10. 6. 2016) je přibližně stejná jako cena uvedená v posudku, a to s ohledem na vývoj cenové hladiny nemovitostí po jejich propadu a krizi na realitním trhu v letech 2010 –2011. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], znalce v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, se specializací pro odhady cen nemovitostí, soud zjistil, že znalec určil obvyklou cenu domu a pozemku ve výši 12 750 000 Kč. Znalec použil více metod, pro určení obvyklé ceny se přiklonil k porovnávací metodě, oceňovanou nemovitost srovnal s 5 prodeji realizovanými a 4 inzerovanými. 8. Ze soudem zadaného posudku vypracovaného [právnická osoba] [právnická osoba], znaleckým ústavem v oboru ekonomika s rozsahem znaleckého oprávnění mj. pro oceňování nemovitostí a staveb a z výslechu jednoho ze zpracovatelů tohoto posudku [titul] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tímto posudkem byla obvyklá cena domu a pozemku a to podle stavu nemovitostí ke dni 11. 8. 2009 a cenové úrovně ke dni 3. 11. 2016 stanovena na 8 376 000 Kč, byla použita srovnávací metoda a porovnání s 6 nemovitostmi. Při stanovení korekčních koeficientů byla jako míra velikosti objektů použita užitná podlahová plocha bez započtení plochy garáže, přítomnost garáže byla zohledněna v koeficientu vybavenosti. Znalecký ústav v souladu se zadáním provedl též revizi posudků [titul] [příjmení] a [titul] [příjmení], o obou konstatoval, že obsahují všechny formální i věcné náležitosti znaleckého posudku, ale k oběma měl výhrady. V posudku [titul] [příjmení] je nesprávným shledán způsob, kterým znalec v rámci srovnávací metody upravil ceny porovnávaných objektů v závislosti na velikosti pozemku, zpochybněna je jak použitá cena za m2 pozemku, tak samotná metoda. Znalec dále nesprávně zohlednil přítomnost garáže, když od prodejní ceny porovnávaných objektů odečítal cenu garáže, přitom posuzovaný dům garáž má, postup měl být opačný. Posudku je též vytýkáno, že v něm není uvedeno, k jakému datu je ocenění provedeno, ze závěrů ústav dovodil, že historicky k roku 2009, kdy byla vyšší cenová úroveň, do