6 C 96/2021-529 — Okresní soud v Semilech

1. Předmětem řízení byl návrh žalobce na určení neplatnosti jeho odvolání z funkce ředitele [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] [obec], [anonymizováno], datovaném 20. 4. 2021. 2. V řízení bylo na základě provedených důkazů zjištěno, že žalovaný jako ředitel žalované 2., která je příspěvkovou organizací zřízenou žalovaným 1., umožnil osobní přítomnost netestovaných žáků při výuce ve dnech 12. 4. 2021 a 15. 4. 2021, jestliže tito přinesli písemný nesouhlas rodičů s testováním, ačkoliv mimořádné opatření [stát. instituce] č. j. MZDR 14592/2021-3 MIN/KAN ze dne 6. 4. 2021, s účinností od 13. 4. 2021 ve znění mimořádného opatření [stát. instituce] č. j. MZDR 14592/2021-3 MIN/KAN ze dne 12. 4. 2021, ukládalo školským zařízením povinnost umožnit osobní přítomnost žáků pouze tehdy, jestliže nemají příznaky onemocnění COVID-19 a podstoupili ve frekvenci stanovené podle čl. III vyšetření prostřednictvím neinvazivního preventivního antigenního testu na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2, který si provedli sami nebo které jim byly provedeny jinou osobou a které jim poskytla škola a prokázali se negativním výsledkem tohoto vyšetření. To vše za předpokladu, že nebyla splněna výjimka podle čl. II. mimořádného opatření. Dne 19. 4. 2021 Rada [územní celek], poté co několikrát vyzvala žalobce k nápravě zjištěných pochybení, projednala odvolání žalobce z funkce ředitele žalované 2. a usnesením č. j. 210419 RM/162 ho odvolala. Odvolání datované dnem 20. 4. 2021 si žalobce téhož dne převzal. Rozhodnutím [název instituce] [anonymizována dvě slova] [územní celek] č. j. KHSLB 20107/2021 ze dne 22. 10. 2021 byla žalovaná 2. shledána vinnou ze spáchání přestupků na úseku zajištění plnění oprávnění orgánu ochrany veřejného zdraví podle § 92n odst. 1 písm. b) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, kterých se dopustila tím, že nesplnila povinnost uvedenou v čl. I písm. b) mimořádného opatření [stát. instituce] č. j. MZDR 14592/2021-3 MIN/KAN ze dne 6. 4. 2021, když dne 12. 4. 2021 umožnila při výuce osobní přítomnost 27 žáků, kteří nepodstoupili vyšetření prostřednictvím neinvazivního preventivního antigenního testu a povinnost uvedenou v čl. I bod 1. písm. b) mimořádného opatření [stát. instituce] č. j. MZDR 14592/2021-3 MIN/KAN ze dne 6. 4. 2021 ve znění mimořádného opatření [stát. instituce] č. j. MZDR 14592/2021-3 MIN/KAN ze dne 12. 4. 2021, když dne 15. 4. 2021 umožnila při výuce osobní přítomnost 48 žáků, kteří rovněž nepodstoupili uvedené vyšetření a byla jí uložena úhrnná pokuta ve výši 100 000 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci 11. 11. 2021. 3. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 166 odst. 5 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, podle kterého ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace a vedoucího organizační složky státu nebo její součásti může zřizovatel odvolat z vedoucího pracovního místa z důvodů závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem. 4. V porušení mimořádného opatření zjištěného ve dnech 12. a 15. 4. 2021, za které byl primárně odpovědný žalobce jako ředitel školy, soud shledal závažné porušení právní povinnosti. A to jednak z důvodu citelné finanční sankce, která byla za přestupek na úseku ochrany veřejného zdraví žalované 2. pravomocně udělena a jednak z důvodu ohrožení zdraví přítomných žáků a učitelů. Ačkoliv v řízení nebylo prokázáno, že by postup žalobce vedl ke konkrétní újmě na zdraví, povaha ohrožujícího deliktu spočívá právě v tom, že k následku nemusí vůbec dojít a významné je pouze samotné ohrožení Listinou zaručeného základního lidského práva na život a zdraví. Soud si je vědom rozdělení laické a dokonce i odborné veřejnosti v otázce přístupu k řešení epidemické situace a nečiní si ambice tímto rozhodnutím kázat jedinou správnou cestu. To ostatně ani nebylo jeho úlohou v tomto sporu. Neupírá tudíž žalobci právo na jeho osobní názor a vyjádření nesouhlasu s postupem vlády, resp. ministerstva. Nicméně tento nesouhlas nelze v demokratickém právním státě prezentovat tím, že mimořádné opatření, které bylo řádně vydáno na základě zmocnění v § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a je způsobilé ukládat právní povinnosti svým adresátům, nebude jako představitel veřejné školy dodržovat. Pokud s ním žalobce s odkazem na právo žáků na vzdělání a další výhrady nesouhlasil, mohl zvolit legitimní prostředky ke zrušení dané povinnosti například v podobě správní žaloby, zajistit maximální podporu při samostudiu žáků, kteří si nepřáli být testováni a nemohli se prezenční výuky účastnit, případně jak uvedla žalovaná 1., vyřešit tento svůj osobní vnitřní rozpor přenecháním funkce jinému. Pokud však žalobce při soudním jednání řekl, že své rozhodnutí (v daném případě spíše individuální výklad práva) přijal i přes výhrady zřizovatele na vlastní odpovědnost, pak je namístě tuto odpovědnost přijmout. Pouze pro doplnění soud uvádí, že mimořádné opatření [stát. instituce] č. j. MZDR 14592/2021-3 MIN/KAN úspěšně obstálo v přezkumu před Nejvyšším správním soudem v řízení vedeném pod sp. zn. 5 Ao 1/2021, který ho přezkoumal mimo jiné i ve vztahu k minimálnímu standardu práva na vzdělání. 5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s ř. Žalovaní 1. a 2. měli ve věci plný úspěch, a proto mají právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří na straně žalovaného 1. mimosmluvní odměna advokáta za 5,5 úkonu právní služby po 2 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ke zpětvzetí návrhu na předběžné opatření, vyjádření k žalobě, účast na jednání přesahující 4 hodiny - § 7 bod 5., § 9 odst. 3 písm. a/, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/, odst. 2 písm. a/, odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 6 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhrada 21 % DPH v částce 3 265,50 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem 18 815,50 Kč. Na straně žalovaného 2. tvoří náklady řízení mimosmluvní odměna advokáta za 5 úkonů právní služby po 2 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání přesahující 4 hodiny - § 7 bod 5., § 9 odst. 3 písm. a/, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), 5 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhrada 21 % DPH v částce 2 940 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem 16 940 Kč. Žalovaný je povinen nahradit náklady žalovaným k rukám jejich zástupců (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Soud nepřehlédl, že žalovaní po vyhlášení rozsudku uvedli, že se kromě práva odvolání proti rozsudku vzdávají také práva na náhradu nákladů řízení. Protože jim však soud při vyhlášení rozsudku právo na náhradu nákladů řízení konstitutivně přiznal, byť přesné vyčíslení ponechal až na písemné vyhotovení rozsudku, nemohl nyní rozhodnout tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Takový výrok by byl v rozporu se zásadou vázanosti soudu vyhlášeným rozsudkem podle § 156 odst. 3 o. s. ř. Nicméně skutečnost, že žalovaným byla rozsudkem přiznána náhrada nákladů řízení, nemá vliv na dohodu o narovnání uzavřenou mezi účastníky po vyhlášení rozsudku, ve které se žalovaní zavázali přiznané náklady neuplatňovat. 6. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní.