10 C 15/2023-33 — Okresní soud v Semilech

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení peněžitého plnění s příslušenstvím tak, jak je vše uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Podle tvrzení žalobkyně tato uzavřela dne 23. 11. 2020 smlouvu o úvěru (dále v odůvodnění rozsudku jen„ Smlouva“) na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splácet v měsíčních splátkách, spolu s úrokem, jehož výše byla sjednána na 13,50% ročně, přičemž výše měsíčních splátek (v počtu 84) činila 1 846,49 Kč se splatností počínaje 15. 12. 2020. Protože žalovaný neplatil splátky řádně a včas, stal se úvěr splatný dne 19. 4. 2022 na základě využití smluveného oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit, a tudíž žalovaný dluží na jistině 84 638,48 Kč, na úroku z úvěru za dobu do zesplatnění úvěru – 5 218,22 Kč, úrok z prodlení z dlužné jistiny a dlužného úroku smluvního – kapitalizovaný do data 28. 9. 2022 na částku 3 236,07 Kč), a konečně na poplatcích za prohlášení úvěru za splatný, za odeslání upomínky k úhradě dluhu 1 500 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení byl procesně nečinný. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud rozhodl ve věci bez jednání, na základě listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel dne 23. 11. 2020 s žalobkyní (oba účastníci smlouvu podepsali ověřeným elektronickým podpisem) smlouvu o úvěru s číslem úvěrového účtu č. [bankovní účet], ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v měsíčních splátkách 1 846,49 Kč (resp. s poslední splátkou při řádném splacení ve výši 1 087,13 Kč) vždy k 15. dni v měsíci. První splátka byla splatná 15. dnem měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena, tj. dnem 15. 12. 2020. Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 13,50% ročně. Podle odst. 13 a 14 Produktových podmínek jako nedílné součásti Smlouvy mohla žalobkyně prohlásit úvěr za splatný v případě opakovaného porušování smluvních ujednání žalovaným v podobě prodlení s úhradou měsíčních splátek. K takovému případu došlo, jak soud zjistil z písemné korespondence žalobkyně ze dne 19. 4. 2020, kterou žalobkyně prohlásila vůči žalovanému celý úvěr za okamžitě splatný. Tento postup odůvodnila porušováním smluvních podmínek předmětné Smlouvy, vyčíslila k datu 19. 4. 2020 celkovou dlužnou pohledávku za žalovaným na jistině 84 638,48 Kč, smluvní úrok 5 218,22 Kč, dlužné měsíční poplatky za vedení úvěrového účtu a náklady upomínání na částku 1 500 Kč. Korespondence byla žalovanému zaslána na adresu uvedenou ve Smlouvě, tj. [ulice a číslo], [obec]. 5. Podle obsahu Smlouvy a Žádosti o úvěr měla žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného k dispozici údaje o tom, že žalovaný je svobodný, bez vyživovací povinnosti k jiné osobě, bydlí v pronajatém domě, má pracovní poměr sjednaný na dobu neurčitou, jeho průměrný čistý měsíční příjem u zaměstnavatele [příjmení] – [právnická osoba], [IČO] činil na pozici řemeslníka 20 256 Kč měsíčně (doložený dle předloženého dokladu k žádosti o úvěr), celkový čistý měsíční příjem domácnosti pak 30 000 Kč Vedle nákladů na domácnost bylo vzato v úvahu, že žalovaný v té době již měl úvěrové splátky ve výši celkem 4 460,76 Kč měsíčně u věřitelů [anonymizována dvě slova] a [příjmení] [příjmení]. 6. Z obsahu historického výpisu úvěrového účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že žalovaný čerpal poprvé úvěr ve výši 100 000 Kč dne 23. 11. 2020. Dohodnuté splátky 1 846,69 Kč měsíčně však nehradil řádně a včas, jestliže již se splátkou k 15. 3. 2021 byl ve výši 1 675,80 Kč v prodlení jeden den, dále řádně platil splátky jen do 15. 7. 2021, v následujícím období již byl vždy v prodlení (s výjimkou splátky 15. 11. 2021), splátka jistiny před zesplatněním úvěru k datu 19. 4. 2020 byla zaplacena naposledy 15. 12. 2021 (avšak jenom v částce 57,83 Kč). 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., kterým se (mimo jiné) určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Po skutkové a právní stránce soud uzavřel, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru [číslo] ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 100 000 Kč. Žalobkyně své smluvní povinnosti splnila, žalovaný však dohodnuté splátky nesplácel, a proto žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr prohlásila za splatný ke dni 19. 4. 2022. Ujednání o zesplatnění úvěru za domluvených podmínek shledal soud v souladu s úpravou úvěrové smlouvy dle § 2395 o. z. Žalovaný ke dni 19. 4. 2022 dlužil na jistině 84 638,48 Kč, na úrocích z úvěru (s ohledem na sjednanou sazbu 13,5% ročně) celkem 5 218,22 Kč, na poplatcích 1 500 Kč, resp. v řízení netvrdil ani neprokázal, že by povinnost k úhradě těchto částek mu nevznikla, případně byla nižší, než prezentovala žalobkyně, která z hlediska zásad důkazního břemene nemůže v řízení prokazovat negativní tvrzení (tj. tvrzení, že žalovaný splátky nehradil). Žalobě tedy bylo vyhověno, včetně dohodnutého úroku kapitalizovaného žalobkyní do data zesplatnění 19. 4. 2022 na 5 218,22 Kč, a dále včetně příslušenství či souvisejících nároků – úrok z prodlení z dlužné jistiny – kapitalizovaný do data 28. 9. 2022 na částku 3 236,07 Kč, a konečně na poplatcích za prohlášení úvěru za splatný, za odeslání upomínky k úhradě dluhu 1 500 Kč. Žalobkyni též přísluší nárok na úrok z prodlení v sazbě 11,75% ročně (§ 1968, § 1970 o. z., nař. vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 84 638,48 Kč a dlužného úroku z úvěru kapitalizovaného do data zesplatnění na 5 218,22 Kč, tj. celkem z částky 89 856,70 Kč, a to od data 29. 9. 2022 (když splatnost těchto nároků nastala k 19. 4. 2022, přičemž do 28. 9. 2022 již byl nárok žalobkyni přisouzen v rámci částky kapitalizovaného úroku z prodlení 3 236,07 Kč. 11. Ve smyslu ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku o povinnosti k náhradě nákladů prvostupňového řízení, neboť tímto rozsudkem se u něj tato fáze řízení končí. Ve věci úspěšné žalobkyni bylo podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, představovaných jednak soudním poplatkem 3 446 Kč, a jednak náklady právního zastoupení 17 714,40 Kč, které byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále případně jen AT). Při tarifní hodnotě 86 138,48 Kč (§ 8 odst. 1 AT, neboť předmětem řízení byl peněžitý nárok ve výši jistiny úvěru 84 638,48 Kč, ke které se přičítají dlužné poplatky 1 500 Kč) činí odměna advokáta za jeden úkon 4 580 Kč (§ 7 bod 6 AT). V posuzovaném případě dosáhla odměna advokáta, který v řízení učinil 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, žaloba; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), celkem 13 740 Kč. Dále jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 300 Kč - tj. celkem 900 Kč (3 x 300, § 13 odst. 4 AT). Konečně náklady právního zastoupení podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. tvoří náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 3 074,40 Kč (0,21 x (13 740 + 900)). 12. Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaný ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdil) žádné relevantní důvody.