6 C 53/2023-38 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 23. 2. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost vyklidit nemovitost specifikovanou ve výroku tohoto rozsudku. Tvrdila, že je vlastníkem pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] a pod těmito pozemky se nachází podzemní garáže neevidované v katastru nemovitostí. Stavba obsahuje 2 jednogaráže a 1 dvougaráž. Žalovaný užívá dvougaráž bez právního důvodu a na výzvu k vyklizení dvougaráže do [datum] nijak nereagoval a garáž nevyklidil. 2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Garáže nejsou součástí pozemků, které jsou ve vlastnictví žalobkyně a jedná se o samostatné nemovité věci podle § 498 odst. 1 o. z. Stavebníky garáží byli otec žalobkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného]. Ti dne 23. 11. 2000 jako stavebníci prohlásili, že stavbu garáží prováděli společně a na společné náklady. Z toho důvodu jsou tyto v jejich podílovém spoluvlastnictví a podíl každého z nich činí ½. Dále bylo sjednáno, že dvougaráž bude užívat [jméno] [celé jméno žalovaného] a zbývající dvě garáže [jméno] [příjmení] bez povinnosti k úhradě nájemného. Garáže proto jsou samostatnou nemovitou věcí, neboť se jedná o podzemní stavbu se samostatným účelovým určením a rovněž okruh vlastníků garáží a pozemků není totožný. Dále poukázala na nedostatek aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, která bez souhlasu ostatních spoluvlastníků není oprávněna žalobu podat. 3. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaný dvougaráž užívá na základě souhlasu svých rodičů [jméno] a [jméno] [příjmení]. Další skutkové okolnosti soud zjistil na základě níže uvedených listin. 4. Výpisem z katastru nemovitostí, listem vlastnictví [číslo] vedeným pro [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], bylo prokázáno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec]. 5. Dnem 27. 11. 2000 je datováno kolaudační rozhodnutí MěÚ [obec], kterým bylo povoleno užívání stavby Podzemní garáže na pozemcích p. [číslo] v k. ú. [obec], která zahrnuje 2 jednogaráže a 1 dvougaráž. Rozhodnutí bylo vydáno na návrh [jméno] [příjmení]. Jako stavebníci jsou uvedeni [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného]. 6. V prohlášení stavebníků ze dne 23. 11. 2000 [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného] uvedli, že stavbu garáží na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] realizovali společně a na společné náklady. S ohledem na uvedené prohlásili, že stavba garáží je v jejich podílovém spoluvlastnictví s výší podílu každý ½. Dále bylo mezi stavebníky sjednáno, že část garáže z pohledu od silnice napravo koncipovaná pro dva automobily umístěné za sebou bude užívat [jméno] [celé jméno žalovaného] a druhou část z pohledu od silnice nalevo koncipovanou pro dva automobily umístěné vedle sebe bude užívat [jméno] [příjmení]. Z užívání společných částí stavby nevyplývají pro žádného z nich žádné povinnosti k druhému, a to ani hradit nájem za pozemek, na které je stavba umístěna, a to po celou dobu existence stavby. 7. Podle notářského zápisu NZ 30/2019 ze dne 30. 4. 2019, část první, druhý odstavec, [jméno] [příjmení] prohlásil, že má ve svém vlastnictví pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] a dále podzemní garáže neevidované v katastru nemovitostí, [anonymizováno] se pod pozemky p. [číslo] v k. ú. [obec] a daroval žalobkyni celek shora uvedených nemovitých věcí. 8. Kupní smlouvou ze dne [datum] se [jméno] [celé jméno žalovaného] jako prodávající a [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] jako kupující dohodli na prodeji podílu ve výši ½ na stavbě podzemní garáže na pozemcích p. [číslo] v k. ú. [obec]. Ve smlouvě je také uvedeno, že prodávající podle dohody ze dne 23. 11. 2000 realizuje výkon svých vlastnických práv ke garáži (dvougaráži) užíváním garáže, která je z pohledu od silnice napravo koncipovaná pro dva automobily umístěné za sebou s jedním vjezdem. 9. V emailu ze dne 10. 11. 2019 žalovaný zaslal žalobkyni vyjádření dvou právníků k nájmu garáže pod pozemkem žalobkyně. Z jejich vyjádření je podle žalovaného zřejmé, že o placení nájmu nemůže být řeč. Přesto navrhuje platbu 3 000 Kč jako kompenzaci, neboť pozemek nad garáží je trochu samotnou garáží omezen v užívání. Připojené názory právníků hovoří o tom, že rodiče žalovaného jsou spoluvlastníky garáží a neměli by nic platit. Je zde i zmínka o prohlášení stavebníků ze dne 23. 11. 2000, kteří si ujednali, že vůči sobě nemají žádné pohledávky a nebude po nich vyžadováno nájemné. 10. V emailu ze dne 15. 9. 2021 žalovaný vyzval žalobkyni ke sdělení čísla účtu za účelem zaplacení elektřiny v garáži. Žalobkyně sdělila, že platbu chce hotově. 11. Dopisem ze dne 5. 1. 2023 právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení garáže, kterou žalovaný užívá, neboť žalobkyni není znám právní důvod tohoto užívání. Odkázala na skutečnost, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec], na nichž se garáže nachází. Žalovaný byl vyzván, aby do 31. 1. 2023 garáž vyklidil a předal žalobkyni nebo v této lhůtě doložil právní důvod užívání garáže. 12. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí. Účastnický výslech žalobkyně soud nepřipustil pro nadbytečnost, neboť skutkový stav byl dostatečně zjištěn z listinných důkazů. 13. Podle § 1012 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. 14. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 15. Podle § 498 odst. 1 o. z. jsou nemovité věci pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. 16. Podle § 506 odst. 1 o. z. součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen„ stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. 17. V řízení bylo prokázáno a nebylo to ani sporné, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec] a pod těmito pozemky se nachází podzemní garáže, z nichž dvougaráž užívá žalovaný se souhlasem svých rodičů [jméno] a [jméno] [příjmení]. Podle § 498 odst. 1 o. z. je podzemní stavba se samostatným účelovým určením samostatnou nemovitou věcí odlišnou od pozemku, tedy není jeho součástí podle § 506 odst. 1 o. z. Podzemní garáž je nepochybně stavbou se samostatným účelovým určením, neboť parkování v garáži přístupné z veřejné cesty je nezávislé na pozemku nad ním. Přestože je tedy žalobkyně vlastnicí pozemků, pod kterými se garáže nachází, není současně vlastnicí garáží pod těmito pozemky s odkazem na § 506 odst. 1 o. z. Vlastnické právo ke garážím jako celku ji nenáleží ani z titulu darovací smlouvy ze dne [datum], podle které jí [jméno] [příjmení] daroval kromě pozemku [parcelní číslo] také celek podzemních garáží. V soukromém právu platí zásada, že nikdo nemůže převést na jiného více práv, než má sám. Protože podle prohlášení stavebníků ze dne 23. 11. 2000 se [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného] dohodli, že stavba garáží je v jejich podílovém spoluvlastnictví s výší podílu každý ½, mohl [jméno] [příjmení] darovat žalobkyni pouze svůj podíl a žalobkyně je tedy pouze podílovou spoluvlastnicí podzemních garáží vedle [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří druhý poloviční podíl zakoupili od [jméno] [celé jméno žalovaného] Tito spoluvlastnicí jsou rovněž oprávněni užívat dvougaráž v souladu s prohlášením stavebníků, neboť změna v osobě spoluvlastníků sama o sobě není podstatnou změnou poměrů, která by měla vliv na vázanost smluvních projevů spoluvlastníků o užívání společné věci (k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4455/2008). Pokud tedy žalovaný užívá dvougaráž na základě souhlasu [jméno] a [jméno] [příjmení], svědčí mu právo užívání a není povinen dvougaráž vyklidit. Soud proto žalobu zamítl. Pouze na okraj soud uvádí, že žalobkyně je oprávněna k podání žaloby i jako spoluvlastník, neboť Nejvyšší soud ve své judikatuře opakovaně uvedl, že vlastnickou – vindikační nebo negatorní – žalobu může podat kterýkoliv z podílových spoluvlastníků vůči každému, kdo neoprávněně zasahuje do jeho spoluvlastnického práva (srov. rozsudky ze dne 3. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1794/96, ze dne 18. 10. 2006, sp. zn. 28 Cdo 2496/2006, ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 22 Cdo 2243/2006, ze dne 23. 2. 2016, sp. zn. 22 Cdo 800/2014, ze dne 17. 5. 2016, sp. zn. 33 Cdo 4540/2015). 18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 150 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci úspěšný, avšak soud dospěl k závěru, že jsou zde důvody zvlá