6 C 7/2023-15 — Okresní soud v Semilech

Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 5. 8. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 10 752 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný dne 30. 11. 2021 uznal svůj dluh co do důvodu (úhrada za kurz k získání řidičského oprávnění) a výše (10 752 Kč). Svůj dluh však neuhradil. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobcem. Žalovaný žádné důkazy nepředložil a k žalobě se nevyjádřil. Listinou označenou uznání dluhu ze dne 30. 11. 2021 je prokázáno, žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 10 752 Kč z titulu vynaložených prostředků žalobkyní na přípravu žalovaného pro dosažení vyššího stupně vzdělání ve formě kurzu pořádaného žalobkyní k získání oprávnění k řízení autobusu za předpokladu setrvání žalovaného v zaměstnaneckém poměru po dobu 36 měsíců. Žalovaný se zavázal k zaplacení dluhu ve třech splátkách do 15. 2. 2022. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný v zákonem předepsané písemné formě uznal existenci svého dluh vůči žalobci co do důvodu a výše a zavázal se k jeho úhradě do 15. 2. 2022. Tím byla založena vyvratitelná domněnka, že dluh ve výši 10 752 Kč v době uznání trval (§ 2053 o. z.). Bylo tedy na žalovaném, aby prokázal, že dluhu již uhradil, popř. že dluh jako takový vůbec nevznikl. Žalovaný však zůstal v řízení nečinný a žádná tvrzení ani důkazy na svou obranu neuvedl. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost dluh ve výši 10 752 Kč žalobkyni zaplatit spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a ačkoliv nebylo prokázání odeslání předžalobní výzvy, přiznal soud žalobkyni náklady řízení v plné výši. Při rozhodování o nákladech řízení je totiž nutno přihlédnout i k chování žalovaného po obdržení žaloby a k účelnosti předžalobní výzvy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 506/2015 ze dne 30. 3. 2015). Protože žalovaný po doručení žaloby dlužnou částku neuhradil, jeví se zbytečné trvat na zaslání předžalobní upomínky pro zjevnou neúčelnost a nadbytečnost, neboť ani případné odeslání takové výzvy by nenaplnilo svůj účel, kterým je připomenutí existujícího dluhu a jeho úhrada bez nutnosti zahájení soudního řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 800 Kč, mimosmluvní odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 1 540 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby - § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhrada 21 % DPH v částce 1 159 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem 7 479 Kč. Žalovaný je povinen nahradit náklady žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).