6 C 144/2024-25 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhali zrušení spoluvlastnictví k pozemkům uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku a jejich prodeje ve veřejné dražbě, neboť nemá zájem o jejich přikázání do svého vlastnictví. Žalovaní souhlasili se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví k nemovitostem, o které sice mají zájem, ale v současné době nemají prostředky k úhradě vypořádacího podílu.2. Výpisem z katastru nemovitostí LV , hodnota, vedeným u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , je prokázáno, že účastníci řízení jsou spoluvlastníky pozemku p. č. st. , hodnota, , jehož součástí je stavba budovy č.p. , hodnota, , pozemku p. č. , hodnota, , pozemku p. č. , hodnota, a pozemku p. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, . Spoluvlastnický podíl žalobce činí ½ a podíl žalovaných v režimu SJM činí také ½. Podle náhledu na nemovitost v ortofotomapě katastru nemovitostí a na serveru mapy.cz nejsou dům ani pozemky reálně dělitelné, neboť se jedná o funkční celek.3. Podle § 1140 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.4. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že účastníci jako spoluvlastníci předmětných nemovitých věcí již nehodlají setrvat ve spoluvlastnictví a nedošlo mezi nimi k dohodě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Z důvodu nemožnosti faktického rozdělení předmětu vypořádání a skutečnosti, že žalobce o nemovitosti zájem nemá a žalovaní nemají prostředky na vyplacení vypořádacího podílu, což je např. podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1942/2016 ze dne 15. 6. 2016 podmínkou pro přikázání nemovitosti do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků, přistoupil soud ke zrušení spoluvlastnictví k nemovitostem a nařízení jejich prodeje ve veřejné dražbě podle § 1147 o. z. Výtěžek z prodeje nemovitostí bude rozdělen mezi účastníků podle jejich spoluvlastnických podílů, tj. ½ žalobci a ½ žalovaným.5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. v souladu s Nálezem Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20, podle kterého v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví musí být vlastnické právo každého ze spoluvlastníků v souladu s článkem 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod chráněno stejnou měrou. Ustanovení § 142 o. s. ř. je proto třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 o. z.). Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Ostatně žádný z účastníků ani náklady řízení nežádal.6. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).