10 C 173/2024-126 — Okresní soud v Semilech

1. Předmětem řízení podle žaloby podané 11. 9. 2024 byl požadavek žalobkyně na uložení povinnosti žalovanému jako jejímu otci platit žalobkyni od 1. 9. 2024 výživné 12 000 Kč měsíčně (původně žalobkyní ne zcela konkrétně vymezených 20 % z průměrného měsíčního příjmu žalovaného, o kterém žalobkyně usuzuje, že činí cca 55 000 Kč čistého). Žalobkyně vylíčila, že o výživném bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu č. j. , spisová značka, (pravomocný od 3. 1. 2015) tak, že při určené střídavé péči rodičů o tehdy nezletilou žalobkyni měl žalovaný na výživu žalobkyně přispívat částkou 1 250 Kč měsíčně. Po dovršení zletilosti (26. 3. 2021) začala žalobkyně žít sama (resp. se svým přítelem, který k ní nemá vyživovací povinnost a přispívá mu na společné bydlení) a žalovaný jí začal platit výživné 5 500 Kč měsíčně. Žalobkyně je od 1. 9. 2024 studentkou druhého ročníku maturitního oboru Strojírenství, předtím dokončila učební obor optička; studium je denní, žalovaná se tak není schopna sama živit. Krom toho jí byla v roce 2018 diagnostikována OCD (obsedantně kompulzivní porucha), žalobkyně nadále užívá léky a s uvedenou diagnózou je pro ni obtížné (takřka nemožné) najít si brigádu. Matka žalobkyně poskytuje žalobkyni 4 500 Kč měsíčně, avšak žalovaný počínaje červencem 2024 dal žalobkyni pouze část výživného, a pokud jej žalobkyně informovala o tom, že bude ve studiu pokračovat, a požádala ho o placení výživného, pak se nevyjádřil, kolik bude žalobkyni pravidelně přispívat, žalobkyně tak nemá žádnou jistotu a nepodařilo se jí s žalovaným se dohodnout. Rozhodnutí o podání žaloby nebylo pro žalobkyni jednoduché, avšak vycházela i ze zkušenosti, že se i její starší sestra , jméno FO, v roce 2015 musela vůči žalovanému domáhat výživného domáhat soudně.2. Žalovaný od počátku řízení s žalobou nesouhlasil, zejm. v úvodu řízení v plném rozsahu. Poukázal na to, že jeho vyživovací povinnosti vůči žalobkyni již zanikla s ohledem na to, že žalobkyně opakovaně studuje školu stejného stupně, aniž by např. pokračovala maturitní nástavbou k již vystudovanému oboru. Nejprve neúspěšně studovala obor Cestovní ruch, opakovala první ročník, poté studium nedokončila. Po absolvování učebního oboru optik začala od počátku studovat obor Strojírenství, v němž jí bylo pouze umožněno nastoupit do druhého ročníku. Žalobkyně přitom ještě v srpnu 2024 neměla jasno o svém dalším studiu, jeho zahájení se dle žalovaného jeví jako účelové jednání, nikoliv jako řádná a cílená příprava na výkon budoucího povolání. Podle žalovaného žalobkyně již potřetí studuje ve stejném stupni vzdělávání, navíc žalovanému o jejích studijních výsledcích není nic známo, žalobkyně jej neinformuje. Namísto snahy o domluvu s žalovaným či deklarování své vlastní snahy o alespoň částečné zajištění svých potřeb žalobkyně žalobkyně ukončila s žalovaným veškerou komunikaci, a to i domlouvání o výši výživného, a bez dalšího podala žalobu, což žalovaného velmi mrzí, neboť se mu jeví, že vztah žalobkyně k žalovanému je spjatý pouze s finančními částkami od žalovaného. Žalovaný přitom má zájem na vztahu se žalobkyní, a to nikoliv pouze ve formě posílání peněz. Za dané situace tak žalovaný považuje v řízení uplatněný nárok žalobkyně rozporný s dobrými mravy. Žalobkyně se již zcela osamostnila, žije ve společné domácnosti se svým přítelem.3. Žalobkyně k námitkám žalovaného prostřednictvím své zástupkyně, příp. vlastním vyjádřením (č. l. 84) vylíčila, že v průběhu doby od 1. 9. 2018 do 30. 6. 2021 byla studentkou maturitního oboru Cestovní ruch, již 1. 4. 2019 jí však byla diagnostikována OCD, ambulantně léčila se u , právnická osoba, a docházela k psycholožce , tituly před jménem, , jméno FO, a byla pod silnou medikací, následně byla hospitalizována na dětském psychiatrickém oddělení v , adresa, . Následně se sice její stav stabilizoval, avšak dosud užívá jeden druh léku (Zoloft). V důsledku uvedeného pak jednak opakovala první ročník maturitního studia, dále druhý ročník nedokončila s ohledem též k tomu, že výuka probíhala distančním způsobem kvůli pandemii Covid 19, studium touto formou žalobkyni i v kombinaci s OCD nevyhovovalo, nezvládla jej. Na posledně uvedené téma žalobkyně sama tvrdila, že již v říjnu 2020 kvůli hrozbě distanční výuky se jí začala zhoršovat psychika, k dalšímu zhoršení pak došlo při zavedení distanční výuky od listopadu 2020 (navíc „doma bylo dusno a rodiče se hádali, nebyla možnost se někam schovat“), k čemuž se od prosince 2020 připojil strach o blízké žalobkyně (včetně babičky, která byla krátce po léčbě rakoviny); distanční výuka probíhající i nadále až do května 2021 přinášela dle žalobkyně nedostatečné probrání obtížné materie, s online připojením měli část problémy i učitelé, někteří z nich používali odlišné komunikační prostředky, žalobkyně měla problém udržet pozornost; psychika žalobkyně se zhoršovala, v únoru 2021 dle ní až natolik, že každou noc usínala z hysterickým brekem a až vyčerpáním z něj, v březnu 2021 měla znovu nutkání se sebepoškozovat, ale v té době jí pomáhal již přítel. Po ukončení léčby na dětské ambulantní psychiatrii po dosažení zletilosti si měla na doporučení najít psychiatra pro dospělé, avšak nepřistoupila k tomu pro svoji zhoršenou důvěru po zkušenostech s předchozí lékařkou , právnická osoba, , nesedl jí ani v dubnu 2021 oslovený psychiatr , tituly před jménem, , jméno FO, , proto jí léky předepisovala obvodní lékařka. Od 1. 9. 2021 začala studovat učební obor „optik, jemný mechanik“ na shodné škole, tento naprosto úžasným způsobem zvládla, proto byla motivována učiteli i rodinou k navazujícímu maturitnímu oboru strojírenství, kam s ohledem na výsledky v učebním oboru byla přijata rovnou ke studiu ve 2. ročníku. Jde přitom o technický obor zaměřený na práci s technikou, obor navazuje na obor učební a rozšiřuje pracovní uplatnění žalobkyně v oboru strojírenství. Žalobkyně má představu, že po úspěšném absolvování uvedeného oboru bude pracovat jako odborník na CNC strojích, např. ve společnosti , právnická osoba, , adresa, . Vedle toho žalobkyně zdůraznila, že se vždy snažila obstarat si různé brigády (takto vykonávala pomocné práce či práce pokladní v , právnická osoba, , v , právnická osoba, ), od podzimu 2024 si vedle denního studia přivydělává jako brigádnice v knihkupectví , právnická osoba, s výdělkem 1,5-2 tisíce Kč měsíčně; nikdy však nedosáhla takového příjmu, ze které by si byla schopna zajistit obživu.4. V závěrečném návrhu žalobkyně shrnula, že v řízení byla prokázána návaznost i vhodnost aktuálně studovaného maturitního oboru po absolvovaném oboru učebním. Byť žalobkyně de facto bez výsledků strávila před učebním oborem tři roky studiem maturitního oboru, pak bylo ale poukázáno na vliv zdravotního stavu žalobkyně a komplikací, které obecně pro školní a studijní aktivity a povinnosti žákům a studentům přineslo období pandemie Covid 19, která zasáhla do života i odolnějších žáků a studentů, natož vůči žalobkyni, která do období pandemie vstoupila psychicky oslabená v důsledku diagnózy OCD a porozvodové situace rodičů (střídavá péče ohledně žalobkyně). Uvedené tři roky studia původního maturitního oboru lze však považovat za nahrazené dalším počínáním žalobkyně, která řádně absolvovala učební obor a nastoupila přímo do 2. ročníku maturitního oboru. Případný druhý ročník nedokončený na původním maturitním oboru je nutné připisovat psychickým potížím žalobkyně, která díky nim nezvládla distanční studium. Proto i nyní je namístě žalobkyni vyhovět v nároku na výživném, přičemž je nutné zohlednit výši zjištěných příjmů žalovaného.5. Žalovaný v závěrečném návrhu prioritně požadoval zamítnutí žaloby s odkazem na předchozí přednesy. Zdůraznil opakované studium stejného stupně po neúspěšném studiu oboru cestovní ruch. V řízení byla vyvrácena tvrzení žalobkyně o průběhu studia druhého ročníku tohoto oboru, neboť v lékařských zprávách např. z ledna a března 2021 (když o tomto období žalobkyně v tvrzeních líčila výrazně zhoršení psychický stav) jsou zaznamenány postoje samotné žalobkyně, že se cítí dobře a nic ji netrápí. Zhoršený prospěch podle údajů v lékařských zprávách zmiňovala jako zdroj starostí pouze matka žalobkyně. Podle žalovaného tak neúspěšný pokus o studium 2. ročníku oboru cestovní ruch nebyl způsoben zdravotním stavem žalobkyně (OCD), ale tím, že se žalobkyně řádně nepřipravovala na studiu (měla na konci školního roku 6. nedostatečných); uvedené období se navíc týká doby, kdy se žalobkyně po nabytí zletilosti odstěhovala k příteli, nebydlela s rodiči, a tudíž na nic nemohl být vyvíjen žádný tlak ze soužití s nimi. Pro případ, že by soud žalobkyni v nároku na výživném vyhověl, zdůrazňoval žalovaný, že tzv. vniveč nepřišel jen jeden školní rok studia žalobkyně (neukončený druhý ročník), nýbrž i další školní rok – opakovaný první ročník, který byl znehodnocen tím, že žalobkyně následně nedokončila 2. ročník. Žalovaný se tak domáhal zohlednění toho, aby žalobkyni na nynější dobu tří let maturitního studia bylo výživné určeno