10 C 340/2020-45 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný dne 21. 6. 2018 cestoval dopravním prostředkem - v [obec], provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, tj. [právnická osoba] podnik [právnická osoba], se sídlem [adresa], bez platného jízdního dokladu. Jízdné 20 Kč a přirážku 1 500 Kč nezaplatil ani po upomínce. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena. Žalobkyně žádá, aby žalovaný byl uznán povinným uhradit 1 520 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 7. 7. 2018 do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila. Žalobkyně předložila listinné důkazy - zápis o provedené přepravní kontrole, smluvní přepravní podmínky, tarif, smlouvu o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky žalovanému a předžalobní výzvu. Obsah těchto listin je v souladu skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě. Bylo zjištěno, že dne 21. 6. 2018 se žalovaný při prováděné kontrole oprávněnou osobou v dopravním prostředku neprokázal platným jízdním dokladem. Jízdné a přirážku k jízdnému na místě neuhradil. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 2550 o.z., podle kterého se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Z § 18 a) odst. 2 a 3 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, z § 37 odst. 5 písm. b) a c) a § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. o drahách, v platném znění, z § 7 odst. 5 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ze smluvních přepravních podmínek a z tarifu žalobkyně platného od 1. 1.2018 vyplývá, že cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem o zaplacení ceny stanovené za přepravu, je povinen zaplatit jízdné 20 Kč a přirážku 1 500 Kč. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. V uvedený den žalovaný cestoval dopravním prostředkem provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně bez platného jízdního dokladu, jízdné a přirážku k jízdnému neuhradil a to ani po upomínce. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. S ohledem na absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky soud rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit dlužnou částku. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, je proto povinen zaplatit žalobkyni i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 o.z., když výše úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 200 Kč dle § 14 b) odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 200 Kč a 3 x 100 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 14 b) odst. 5 téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH, a to ve výši 189 Kč a soudní poplatek 400 Kč. Žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.