10 C 261/2021-25 — Okresní soud v Sokolově

Žalobce v žalobě uvedl, že žalovaný byl jeho bývalým zaměstnancem od 20. 2. 2017 do 31. 12. 2017. Po ukončení pracovního poměru byly žalovanému na jeho žádost odprodány osobní ochranné pracovní pomůcky za sjednanou cenu 4 190 Kč. Se žalovaným bylo uzavřeno uznání dluhu a dohoda o splátkách na základě níž se žalovaný zavázal kupní cenu uhradit ve 4 měsíčních splátkách. Žalovaný dohodu nedodržel, dlužnou částku neuhradil ani po upomínkách. Žalobce proto žádá, aby žalovaný byl uznán povinným uhradit dlužnou částku s 8,5 % úrokem z prodlení od 1. 6. 2018 do zaplacení. Soud rozhodl o žalobě dle § 115 a) o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil, i když na tyto následky byli upozorněni. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil. Žalobce předložil listinné důkazy – dohodu o odkupu OOPP do osobního vlastnictví a upomínky. Z předloženého listinného důkazu byl zjištěn skutkový stav uvedený v žalobě. Bylo zjištěno, že žalovaný po ukončení pracovního poměru u žalobce uzavřel dne [datum] se žalobcem dohodu o odkupu OOPP, na základě níž odkoupil do osobního vlastnictví osobní ochranné pracovní pomůcky za sjednanou cenu 4 190 Kč. Žalovaný se zavázal částku uhradit ve 4 měsíčních splátkách. Upomínkami byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky. Z § 2053 o.z. vyplývá, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Žalovaný uzavřel se žalobcem dohodu o uznání dluhu a zavázal se za odkoupené pracovní pomůcky uhradit kupní cenu 4 190 Kč ve 4 měsíčních splátkách. Uznáním dluhu žalovaným byla založena vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době, kdy k uznání dluhu došlo, existoval. Žalovaný nedoložil, že dluh byl splněn, či zanikl jinak. S ohledem na absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky soud žalobě vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku včas, dostal se do prodlení, je proto povinen zaplatit žalobci požadovaný úrok z prodlení od 1. 6. 2018 do zaplacení v souladu s ustanovením § 1970 o.z., když výše úroku z prodlení vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení dle § 142/1 o.s.ř. Žalobci vznikly náklady řízení zaplacením soudního poplatku 1 000 Kč. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku a úroky z prodlení do zaplacení a nahradit náklady řízení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).