16 C 191/2021-16 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 7 000 Kč s příslušenstvím z titulu uznání dluhu vyplývajícího z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum], na základě které žalovaná užívala nebytové prostory v budově na adrese [adresa žalované]. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 4. Dne 30. 11. 2020 žalovaná uznala vůči žalobkyni svůj dluh ve výši 7 000 Kč jako dlužné nájemné vyplývající z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum], na základě které žalovaná užívala nebytové prostory v budově na adrese [adresa žalované]. Žalovaná se zavázala dluh uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč splatných vždy ke 30. dni v příslušném kalendářním měsíci s tím, že první splátka byla splatná dne 30. 12. 2020. V případě prodlení žalované s úhradou jakékoliv splátky se účastníci dohodli, že zbývající dlužná částka bude zesplatněna dnem následujícím po dni, kdy se žalovaná ocitla v prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou všech splátek, žalobkyně proto odeslala žalované dne 12. 2. 2021 výzvu k úhradě dluhu. Žalovaná na tuto výzvu nereagovala a dlužnou částku do vyhlášení tohoto rozsudku neuhradila. 5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého, uzná-li někdo svůj dluh, co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené [anonymizováno] národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Žalovaná platně uznala dne 30. 11. 2020 co do důvodu i výše dluh vůči žalobkyni ve výši 7 000 Kč a zavázala se tuto částku uhradit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč splatných vždy ke 30. dni v příslušném kalendářním měsíci s tím, že první splátka byla splatná dne 30. 12. 2020. Jelikož žalovaná tuto svoji povinnost nesplnila, neboť se dostala do prodlení s úhradou všech splátek a i přes písemnou výzvu žalobkyně tento svůj dluh dobrovolně neuhradila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 7 000 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení, neboť celý dluh žalované byl zesplatněn dnem následujícím po dni, kdy se žalovaná ocitla v prodlení, tj. dne 31. 12. 2020, a dále soud přiznal žalobkyni také částku 1 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se v této právní věci jedná o vzájemný závazek podnikatelů. 7. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované, a to v celkové výši 6 934 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění) ve výši 1 500 Kč za úkon (tj. 4 500 Kč za tři úkony právní služby) spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobkyni přiznána v celkové výši 900 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.