23 C 170/2021-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím z titulu uznání dluhu. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Dne [datum] uznal žalovaný vůči žalobkyni svůj dluh ve výši 3 000 Kč. Důvodem vzniku tohoto dluhu byly neuhrazené náklady za ošetření a pobyt v Protialkoholní záchytné stanici [obec] provozované žalobkyní dne [datum]. V rámci uznání dluhu se žalovaný zavázal uhradit výše uvedenou dlužnou částku nejpozději do 20. 10. 2020. Žalovaný však tento svůj dluh nezaplatil. Předžalobní výzvou ze dne 26. 4. 2021 byl žalovaný zástupcem žalobkyně opětovně vyzván k úhradě výše uvedené dlužné částky. Žalovaný však na výzvu zástupce žalobkyně nikterak nereagoval a předmětnou dlužnou částku do dne vyhlášení rozsudku neuhradil. 5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého, uzná-li někdo svůj dluh, co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Žalovaný platně uznal dne 21. 9. 2020 vůči žalobkyni dluh ve výši 3 000 Kč, který se zavázal splatit nejpozději do 21. 10. 2020. Jelikož žalovaný svoji povinnost úhrady uznaného dluhu řádně a včas nesplnil, a i přes písemnou výzvu zástupce žalobkyně tento svůj dluh dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč, v souladu s návrhem žalobkyně, od 22. 10. 2020 do zaplacení. 7. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.