23 C 35/2021-15 — Okresní soud v Sokolově

Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 3 813 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva [číslo] s počátkem plnění od [datum], jejímž předmětem bylo poskytnutí pojistné ochrany ze strany žalobkyně, a to v souvislosti s odpovědností žalované z provozu vozidla tovární značky Audi A6, označeným [registrační značka]. Žalovaná se naproti tomu zavázala platit žalobkyni cenu za poskytnutí pojistné ochrany ve výši 12 352 Kč ročně, a to s čtvrtletní frekvencí placení. Žalovaná však od 10. 4. 2020 sjednanou cenu řádně a včas neplatila a byla proto žalobkyní dopisem ze dne 17. 6. 2020 vyzvána k úhradě vzniklého nedoplatku s poučením, že pokud nebude příslušný nedoplatek uhrazen do 31. 7. 2020, předmětný smluvní závazek pozbyde svojí platnosti uplynutím téhož dne. Jelikož žalovaná dlužnou cenu za poskytnutí pojistné ochrany ani na výzvu žalobkyně neuhradila, došlo uplynutím dne 31. 7. 2020 k zániku předmětného smluvního závazku. O této skutečnosti byla žalovaná informována dne 5. 8. 2020 s tím, že dlužná částka činí ke dni zániku sjednané smlouvy 3 813 Kč. Následně byla žalovaná k úhradě této částky opětovně vyzvána prostřednictvím předžalobní upomínky zástupcem žalobkyně ze dne 22. 9. 2020. Přestože žalovaná nijak nezpochybnila oprávněnost požadavku žalobkyně na úhradu jí vyčíslené dlužné částky, ani nerozporovala skutečnost, že tato částka žalobkyni nebyla uhrazena, požadovanou částku i přes opakované výzvy k úhradě do dne vyhlášení rozsudku nezaplatila. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), podle kterého pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Podle § 1 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle § 2783 odst. 2 o. z., jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené [anonymizována dvě slova] bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Žalovaná porušila svou povinnost vyplývající z mezi ní a žalobkyní uzavřené pojistné smlouvy o odpovědnosti z provozu vozidla, kde žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaná jako pojistník, a to když nezaplatila sjednané pojistné, jehož splátka byla splatná dne [datum] a [datum]. Na základě upomínky žalobkyně doručené žalované s výzvou k zaplacení dlužného pojistného, včetně upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a lhůtou splatnosti delší než jeden měsíc, pozbyla sjednaná pojistná smlouva svojí platnosti uplynutím dne 31. 7. 2020 a žalobkyni tak vznikl za období od [datum] do [datum] nárok na úhradu poměrné části neuhrazeného pojistného ve výši 3 813 Kč. Jelikož žalovaná uvedenou dlužnou částku žalobkyni dobrovolně neuhradila a neučinila tak ani doposud, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně nároku na úhradu úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 813 Kč v souladu s požadavkem žalobkyně od 1. 8. 2020 do zaplacení. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 1 489 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění) ve výši 200 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobkyni přiznána v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 900 Kč ve výši 189 Kč.