23 C 65/2021-18 — Okresní soud v Sokolově

Předmětem řízení je žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného jízdného a neuhrazené přirážky k jízdnému. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná dne [datum] uskutečnila přepravu dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným žalobkyní, konkrétně tramvajovou linkou [číslo] v [obec]. Prostřednictvím provedené přepravní kontroly bylo na výzvu žalobkyní pověřené osoby zjištěno, že se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem. O této skutečnosti učinila žalobkyní pověřená osoba záznam označený jako„ Záznam o provedené přepravní kontrole“, jehož obsahem byla informace o provedené přepravní kontrole dne [datum] v 17:45 hodin, informace o výši jízdného a o výši přirážky k jízdnému spolu s pokynem k jejich uhrazení. Listina byla podepsána žalovanou jako cestující a žalobkyní pověřenou osobou jako revizorem. Výše jízdného a výše přirážky k jízdnému byla stanovena podle Tarifu [anonymizována tři slova] kraje na území [územní celek] účinného k okamžiku provedené přepravní kontroly. Splatnost jízdného, jakož i žalobkyní požadované přirážky k jízdnému, byla stanovena smluvními přepravními podmínkami žalobkyně účinnými k okamžiku provedené přepravní kontroly, a to v případě jízdného na okamžik zahájení přepravy a v případě přirážky k jízdnému na 16. den po jejím provedení. Žalovaná však jízdné ani přirážku k jízdnému neuhradila. Žalovaná byla žalobkyní prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 2. 12. 2020 předložené včetně potvrzení o jejím odeslání opětovně vyzvána, aby jízdné i přirážku k jízdnému zaplatila. Žalovaná na uvedenou upomínku nereagovala a žalobkyní požadované plnění do vyhlášení tohoto rozsudku neuhradila. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o přepravě zavazuje dopravce přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 172/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále jen„ vyhláška o přepravním řádu“), uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Podle § 3 odst. 2 vyhlášky o přepravním řádu je výše specifikovaná smlouva o přepravě uzavřena mezi cestujícím a dopravcem nejpozději okamžikem nástupu cestujícího do dopravního prostředku provozovaného dopravcem. Nárok na zaplacení přirážky k jízdnému za přepravu bez platného jízdního dokladu, a to včetně její výše, stanoví § 7 odst. 5 vyhlášky o přepravním řádu, § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách (v případě přepravy prostřednictvím metra, tramvajové a trolejbusové linky), § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (v případě přepravy prostřednictvím autobusové linky). Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené [anonymizována dvě slova] bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Žalované vznikla uzavřením smlouvy o přepravě podle § 2550 a násl. o. z. ve spojení s § 3 odst. 1 vyhlášky o přepravním řádu povinnost zakoupením platného jízdního dokladu uhradit žalobkyni jízdné. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná jako cestující platným jízdním dokladem neprokázala a žalobkyni v postavení dopravce jízdné neuhradila, vznikl žalobkyni nárok podle článku 4 bodu 6 a 13 přepravních podmínek ve spojení s bodem 2.3 tarifu na úhradu jízdného ve výši 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, se splatností v případě jízdného v den provedení přepravní kontroly a v případě přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč 16. den po provedení přepravní kontroly, a to včetně úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 520 Kč počítaných v souladu s návrhem žalobkyně tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy po splatnosti všech požadovaných plnění. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř., přičemž úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení proti neúspěšné žalované v celkové výši 600 Kč, která se skládá ze dvou paušálních náhrad po 100 Kč podle § 1, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., vyhlášky o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (žaloba, výzva k plnění) a ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.